SVĚTELNÁ  KNIHOVNA    STAŽENÍ  TEXTU
VESMÍRNÉ BÁSNĚ
 
image3blue.gif (9237 bytes)
 
IVO A. BENDA
2005
 
www.vesmirni-lide.cz
 
 
Výtah 831 vybraných básní z 10 dílů knih
ROZHOVORY S POUČENÍM OD MÝCH PŘÁTEL Z VESMÍRU


OBSAH


  I. DÍL 35 básní
 
9 - ZÁHADNÉ KRUHY V POLÍCH
10 - HÁTINGOVA LÁSKA
14 - VESMÍRNÍ LIDÉ
17 - ŘEČ VESMÍRU
30 - HÁTINGOVO VYZNÁNÍ
34 - LÁSKA
41 - VYZNÁNÍ
42 - MÝM PŘÁTELŮM Z VESMÍRU
48 - DUCHOVNÍ SVĚT
49 - OD MÝCH PŘÁTEL Z VESMÍRU
51 - ZJEVENÍ
55 - DOTEKY LÁSKY
64 - MÉMU PŘÍTELI Z VESMÍRU
65 - VYZNÁNÍ
69 - MÍ PŘÁTELÉ
70 - POZDRAV Z VESMÍRU
86 - PODĚKOVÁNÍ
87 - MÝM MILÝM PŘÁTELŮM Z VESMÍRU
88 - ODPOVĚĎ
89 - HÁTINGŮV DOMOV
90 - HÁTINGOVA TOUHA
91 - POVZBUZENÍ
92 - OD MÝCH PŘÁTEL Z VESMÍRU
93 - MOJE ODPOVĚĎ
94 - MÝM PŘÁTELŮM Z VESMÍRU
95 - ODPOVĚĎ OD MÝCH PŘÁTEL Z VESMÍRU
118 - HOST Z VESMÍRU
119 - VĚNOVÁNO MÉMU PRVNÍMU DUCHOVNÍMU UČITELI Z VESMÍRU
120 - ODPOVĚĎ
151 - V SOUSTŘEDĚNÍ
199 - HLAS Z VESMÍRU
206 - HOST Z VESMÍRU
291 - ČÁST SDĚLENÍ
296 - DUCHOVNÍ LÁSKA
348 - SDĚLENÍ

  II. DÍL 20 básní
 
379 - CO VŠECHNO JE LÁSKA
380 - NEJVĚTŠÍ SILOU JE LÁSKA
381 - O LÁSCE
509 - TOUHA
511 - ROČNÍ OBDOBÍ
512 - VÍRA
513 - DĚKUJI
514 - DVA OBRÁZKY
515 - MÝM PŘÁTELŮM Z VESMÍRU
516 - NADĚJE
517 - VEČER
539 - LÁSKA JE …
540 - LIDÉ SLYŠTE, ZEMĚ PLÁČE !
541 - LÁSKO
565 - S MATIČKOU ZEMÍ JSEM HOVOŘILA
567 - MILOVAT JEDEN DRUHÉHO
568 - OSVOBOZENÍ
684 - ZA KRÁSNOU LINIÍ DÍVČÍHO TĚLA
685 - SRDCE
685.1 - KAMPAK BĚŽÍŠ, "TRPĚLIVOST…" - ŘÍKÁ JEŽÍŠ

  III. DÍL 27 básní
 
800.2 - VEČERNÁ MODLITBA A ROZHOVOR
800.3 - RANNÍ MODLITBA A ROZHOVOR
800.4 - DENNÍ ROZHOVOR
800.5 - POHLAZENÍ
800.6 - VÝZVA
801.1 - POVZBUZENÍ
801.2 - NAPLNĚNÍ
801.3 - MILOVÁNÍ
814 - MÁ VELKÁ LÁSKA
815 - NEBOJTE SE LIDÉ
849.1 - ŽITÍ
849.2 - VYZNÁNÍ - ZEMĚ MÁ
849.3 - VYZNÁNÍ - LIDÉ MÍ
850.1 - VYSVOBOZENÍ
850.2 - VAROVÁNÍ
850.3 - ĎAKUJEM
850.4 - DOKONČENÍ
868 - MODLITBA K OTCI - STVOŘITELI
906 - O LÁSCE - DĚŤÁTKU A MILOVANÉMU ROBÁTKU
907 - O VŠELÁSCE ANDÍLKA
967 - BÁSEŇ OD HÁTINGA
968 - BÁSEŇ
969 - SPOLUPRÁCA
984 - BÁSEŇ PRO PŘÁTELE Z VESMÍRU
989 - NEČEKANÉ STŘETNUTÍ V KOŠICÍCH
990 - MOJEJ MILOVANEJ DCÉRKE JANIČKE
992 - ODPOVEĎ PRE JANIČKU

  IV. DÍL 5 básní
 
1004 - IVO A. BENDA
1005 - AŠTAR ŠERAN
1073 - ROZHOVOR V BÁSNI S PLEJOU
1075 - SDĚLENÍ
1098 - EVĚ

  V. DÍL 18 básní
 
1213 - LÁSKA
1310 - BÁSNĚ OD SEMJASE
1320 - SVĚTLO
1321 - ŠKOLNÍ VÝLET MIMOZEMŠŤANŮ
1322 - NÁVŠTĚVA Z VESMÍRU
1323 - MŮJ DRAHÝ STVOŘITEL
1324 - BOŽÍ LÁSKA
1397 - ČTYŘI ŘÁDKY
1398 - STRACH
1399 - VESMÍRNÁ BRÁNA DO RÁJE
1400 - PŘETECHNIZOVANÝ SVĚT
1401 - KDO ...
1402 - SVÍCEN
1403 - PLANETA KŘÍŽE
1404 - HALÓ, JSTE TAM ? TADY ZEMĚ !
1405 - TROJJEDINÁ VIZE
1406 - VÍRA A NADĚJE PRÝ NEUMÍRÁ
1447 - JSME ANDĚLÉ

  VI. DÍL 7 básní
 
1535 - NA HRADNOM NÁDVORÍ
1555 - ODHOZENÁ POUTA
1562 - JEŽÍŠ JE PŘÍTEL MŮJ
1568 - MY PŘILÉTLI JSME Z DALEKA
1593 - ČAS ZMĚN
1650 - ÚSMĚV A LÁSKA
1651 - PŘICHÁZEJÍ ANDĚLÉ

  VII. DÍL 82 básní
 
1668 - LÁSKA
1673 - PO SVĚTELNÉM POZDRAVU
1675 - MILUJTE SE A MĚJTE SE RÁDI
1678 - BOUŘE
1679 - LÁSKA
1683 - JSME SI ROVNI VE VŠEM
1700 - BOŽÍ LÁSKA SPASÍ SVĚT
1742 - VÁŽIT SI STVOŘITELE
1743 - MY PŘIŠLI Z JINÝCH SVĚTŮ
1748 - JAK PRACOVAT PRO SVĚTLO ?
1749 - VÝZVA LIDEM
1751 - PÁR RAD
1758 - NAŠE SPOLEČNÁ CESTA
1759 - VELKÁ ZMĚNA
1760 - ÚKOL NA PLANETĚ ZEMI
1762 - MILUJME SE A MĚJME SE RÁDI
1765 - LÁSKA LETÍ SVĚTEM
1766 - POBYT ZDE SE NĚKTERÝM KRÁTÍ
1780 - LIDSKÝ ŽIVOT
1781 - POSELSTVÍ ŽIVOTA LIDEM
1782 - ZA KRÁSU NAŠÍ ZEMĚ
1783 - VĚZ, KAŽDÁ DUŠE VOLNOST MÁ
1784 - CHCI TĚ NÁSLEDOVAT
1785 - MÁŠ-LI V SRDCI SLUNKA SVIT
1786 - JEŽÍŠ, MŮJ PASTÝŘ
1787 - BŮH LÁSKA JE
1788 - NÁDHERNÁ ZEMI LÁSKY
1789 - BUĎ SE MNOU NAVŽDY
1790 - DĚTI BOŽÍ, ZPÍVEJME
1791 - RADOST VŠUDE VE SVĚTĚ
1794 - ŽIL JEDNOU JEDEN KRÁL
1795 - POSELSTVÍ OD MATIČKY ZEMĚ
1796 - ŽIVOT ZASE ŽÍT
1797 - BAREVNÁ BÁSEŇ
1798 - HLAS STVOŘITELE
1805 - BÁSEŇ PRO DVA
1811 - SONET WILLIAMA SHAEKSPEARA
1825 - OCHRANA ANDĚLŮ
1826 - LÁSKA VĚČNÁ, A CO POMÍJÍ
1829 - ZÁŘE
1830 - BOHÉM
1831 - LÁSKA
1832 - SLUNCE - AMÓN
1834 - SLUNCE
1835 - HVĚZDIČKO Z NEBE
1837 - VZESTUPU ČAS
1839 - SMĚŘOVÁNÍ LIDÍ
1840 - PROBUZENÍ
1841 - SVĚTELNÁ BRÁNA
1849 - OZNÁMENÍ SVĚTLONOŠŮM
1850 - PŘÁTELSTVÍ
1851 - OBJEV LÁSKY
1881 - VĚČNOST
1886 - MOTTO PTAAHA
1891 - CENA LÁSKY
1892 - PALTIDLO - LÁSKA
1894 - VEDENÍ STVOŘITELEM
1895 - CENA VĚDOMÍ LÁSKY - LIDSTVÍ
1896 - JAK ŽÍT ?
1906 - LÁSKA
1907 - SVĚT
1908 - O SVĚTU
1909 - DEN LÁSKY
1913 - NAVRAŤ SE
1915 - POMOC Z NEBE
1916 - MÍT SRDCE ZÁŘÍCÍ
1917 - HOLUBIČKY POSELSTVÍ
1918 - STRÁŽNÉMU ANDĚLI
1919 - JARNÍ RÁNO
1920 - SETKÁNÍ S PŘÍTELEM
1921 - CHTĚLA BYCH BÝT
1923 - JARNÍ RÁNO
1927 - ZPĚV PTAČÍ
1928 - ČLOVĚČE POZEMSKÝ
1929 - SVĚT JEDNO VELKÉ DIVADLO JEST
1932 - JARNÍ VEČER
1938 - ŠEDÉ PRSTY
1939 - SVIŤTE SLUNÍČKA
1943 - ŽIVOT SE V BÁSEŇ MĚNÍ
1945 - POČASÍ
1948 - LEŤ PTÁČKU
1950 - SVĚTELNÉ POZDRAVY Z NEBE

  VIII. DÍL 207 básní
 
1951 - ROZJÍMÁNÍ
1952 - PADLÍ ANDĚLÉ
1953 - VZPOMÍNKA
1954 - DOMOV
1955 - NÁVRAT
1956 - SVĚTELNÝ NEKTAR
1957 - LETÍ VČELKA
1958 - VESMÍRNÁ STANICE
1959 - OČI
1960 - ODPOUZDŘEN
1961 - NIC NENÍ SAMO
1963 - SOJKY
1964 - NÁVŠTĚVA VESMÍRNÉ LODI
1965 - LÁSKA NA ZEMI
1966 - CTÍT VOLBU
1967 - VZCHOP SE ČLOVĚČE
1968 - STRÁŽNÝ ANDĚL
1969 - POZEMSKÁ POUŤ
1970 - PROČ ?
1971 - SVĚTLO
1972 - NOVÉ ZJEVENÍ
1973 - SLUNCE
1974 - PROGRAM
1975 - SVĚT VIBRACÍ
1976 - MOTÝLEK
1978 - KARANTÉNA
1979 - RANNÍ BOUŘKA
1980 - VEČERNÍ BOUŘKA
1981 - ZÁCHRANNÉ LANO
1982 - POVÍDÁNÍ SE ZEMIČKOU
1983 - DVA ZDROJE
1990 - MILOVAT
1992 - HLEMÝŽĎ
1993 - O ŠÍPKOVÉ RŮŽENCE
1994 - NYNÍ
1996 - PLANETA NULA
1997 - KAŽDÝ BUDE ODMĚNĚN
1998 - DĚTSTVÍ
1999 - POSLÁNÍ
2000 - MILUJEME VÁS A POMÁHÁME VÁM
2001 - POLETÍME K NEBESŮM
2002 - MLHA
2005 - HVĚZDIČCE
2006 - DOBRÝ DEN
2007 - VESMÍRNÁ CESTA
2008 - OVLÁDACÍ PYRAMIDA
2009 - POMOC VIDOUCÍM
2010 - MLOK
2011 - MILOST LIDEM
2012 - PROUDY DEŠTĚ
2013 - VĚDOMÍ
2014 - SVĚTELNÁ PRÁCE
2015 - VNĚJŠÍ LESK
2016 - LOUTKOVÁ SCÉNA
2017 - MILUJÍCÍ LIDÉ
2018 - NOČNÍ NÁVŠTĚVY
2019 - SETKÁNÍ NA LODI
2021 - ANDĚLSKÉ POHLAZENÍ
2022 - REVOLUCE SRDCE
2023 - BOŽÍ EXISTENCE
2024 - PŘÍCHOD NOVÉHO VĚKU
2025 - NIKDY NEJSI SÁM
2026 - PRE ĽUDÍ TOHOTO SVETA
2027 - KOČIČÍ OČI
2028 - NEBESKÁ LOUKA
2029 - HISTORIE NAŠÍ PLANETY
2030 - VOLÁNÍ DOMOVA
2031 - DÁVÁNÍ
2032 - VOLBA ZMĚNY
2033 - JAS SRDCE
2034 - PADAJÍCÍ LISTÍ
2035 - SPIRÁLA ŽIVOTA
2036 - TMA KONČÍ
2037 - SRDCE
2038 - OVZDUŠÍ
2039 - OCHRANA VLAKU
2042 - VE SVĚTĚ PROGRAMŮ
2043 - TAŽNÍ PTÁCI
2044 - VRABCI
2045 - VNITŘNÍ SVĚTLO
2046 - ZAMĚŘ SEBE
2047 - CÍTÍM
2048 - OTEVŘI SRDCE
2049 - RÁJ
2052 - ČAS
2053 - OCH
2054 - HODNOTA ŽIVOTA
2055 - PROBUZENÍ SVĚTLA
2056 - TECHNIKA
2057 - STŘÍDÁNÍ FLOTIL
2059 - DĚTSKÝ SEN
2061 - VZEPŘI SE
2062 - ŘÍDÍCÍ SÁL
2063 - EVAKUAČNÍ SEKTORY
2064 - HVĚZDNÉ SPOLEČNOSTI
2065 - LÁSKA PRAZE
2066 - ODPADLÍCI
2067 - SOUMRAK
2068 - VÁCLAVÁK
2069 - TŘPYTKY
2070 - KDE JE STVOŘITEL ?
2073 - POLITICI
2074 - VESMÍRNÉ CENTRUM
2076 - KDEPAK JSTE ?
2077 - DECH VESMÍRU
2078 - KDY MOCNÍ ZAMETOU ?
2079 - SRDCE PROSVĚTLI
2080 - JEŠTĚ SE OHLÉDNI
2081 - TOMU, KDO STOJATÉ VODY ROZVÍŘIL
2082 - MATKA ZEMĚ
2083 - TO SE VÍ
2089 - LÁSKA
2090 - KRÁSA
2091 - ČAS
2092 - O NADĚJI
2093 - VĚRNOST
2094 - SOUZNĚNÍ DUŠÍ
2095 - MILOVÁNÍ
2096 - O LÁSCE
2097 - O MILOSTI
2101 - VESMÍRNA POMOC
2102 - SHAN ĽUĎOM
2103 - NASTUPTE
2104 - KDE STOJÍ ZA TO ŽÍT
2105 - NÁVRAT DOMŮ
2106 - O NEBI
2108 - O VÍŘE
2109 - O SVOBODĚ
2110 - RÁJ NA ZEMI
2111 - S LÁSKOU
2112 - VE SVĚTLE PRAVDY
2113 - O BYTOSTI, KTERÁ MÁ V SOBĚ JEN LÁSKU
2114 - PLAVÁNÍ
2115 - MOST
2116 - HVĚZDIČKA
2117 - ZASLEPENÝ SVĚT
2119 - ODCHÁZÍME
2120 - SLAVNOSTNÍ VÁNOČNÍ SETKÁNÍ
2122 - ŠTĚDRÝ DEN
2127 - ZEMIČKA SE OTŘÁSÁ
2129 - GALAKTICKÁ RODINA
2132 - NOVÝ DOMOV
2135 - PLÁČ ŠTĚSTÍ
2136 - ROZHOVOR S PŘÍTELEM
2137 - OCHRANA ZEMĚ
2139 - OTEVŘI SRDCE
2140 - KRŮČKY TVÉ DĚTSKÉ
2141 - NOVÁ SPOLEČNOST
2142 - MÍR
2143 - KRŮČKY DĚTSKÉ
2145 - CESTA VZHŮRU
2146 - ZPRÁVA Z NEBES
2149 - ZMOUDŘENÍ
2150 - VŠE POCHÁZÍ Z LÁSKY
2151 - V LÁSCE A MÍRU
2152 - O KRÁSE UVNITŘ
2153 - LÁSKA A PŘÁTELSTVÍ
2154 - POROZUMĚNÍ
2163 - CHVÍLE BOŽÍ MILOSTI
2168 - SRDCE DUHOVÉ
2169 - MILUJÍCÍ SRDCE
2170 - NEBE SVĚTEL
2171 - VYSOKÁ RADA
2172 - ROVNOVÁHA ŽIVOTA
2173 - OVLÁDÁNÍ
2174 - UŽ LEDY TAJÍ
2175 - LÁSKA JE POSVÁTNÁ VĚC
2176 - MILOVAT A MÍT RÁD
2180 - V MÍRU A V LÁSCE
2181 - POZEMSKÝ RÁJ
2183 - PLÁČU ŠTĚSTÍM
2184 - TAJEMSTVÍ ŽIVOTA
2185 - PŘÍTEL
2186 - PŘED MAPAMI STOJÍME
2188 - ZÁZRAK ŽIVOTA
2189 - CO ODEVZDÁTE
2190 - ŽIVOT HVĚZDIČEK
2191 - NA PLANETĚ ZEMI
2192 - OSLAVA SRDCE
2193 - LÁSKA JE CHYBA V PROGRAMU
2194 - UČ SE MILOVAT
2195 - NEŽÍT JEN PRO SEBE
2196 - UŽ SE KONEČNĚ VRAŤ
2197 - ZRALÝ VĚK
2198 - SVĚT PSEUD OPOUŠTÍŠ
2199 - KAM SE LIDSTVO ŘÍTÍ ?
2201 - OBYVATELÉ NA NOVÉ ZEMI
2202 - PŘÍPRAVA NOVÉ ZEMĚ
2203 - DAROVANÝ ŽIVOT
2204 - OTISK ŽIVOTA
2205 - KDO SE NA ZEM ZRODIL ?
2206 - JSTE TU SAMI ?
2209 - VRAŤTE SE K SRDCI
2212 - OČISTA ZEMĚ
2213 - LÁSKA ŽENY A MUŽE
2214 - NEBESKÉ KRÁLOVSTVÍ
2215 - JARO ZAČÍNÁ
2216 - BUDOUCNOST V NITRU
2217 - VELKÉ TAJEMSTVÍ
2218 - DEN
2219 - SPLYNUTÍ SRDCÍ
2220 - NEVĚDOMÉ PROCESY
2221 - NIC VÁM NESKONČILO
2222 - NECHTĚJTE VÍC
2223 - AŽ POHLÉDNETE K NEBI
2224 - MILÁ HVĚZDIČKO
2227 - VOLÁNÍ ZTRACENÉ BYTOSTI
2228 - SVĚTY NEBE
2229 - KDO TO ŘÍDÍ ?
2230 - DÁLKOVÉ OVLÁDÁNÍ
2231 - BÍLÁ TMA
2232 - UMĚT MILOVAT
2233 - NOSITELÉ ILUZÍ
2234 - TAK SE ZASTAV
2235 - UVĚDOM SI KRÁSU
2236 - CO VÁM NEŘEKLI
2237 - ČIPOVÉ OTROCTVÍ
2238 - KDYŽ PTÁČKA CHYTAJÍ
2239 - KAM VÁM DAJÍ ČIP ?
2240 - STVOŘITEL PRVOTNÍ VŠEHO A VŠECH
2241 - O ŠTĚSTÍ A PŘÁTELSTVÍ
2244 - HLAS ANDĚLŮ
2245 - LÁSKA Z NEBE
2250 - ZÁŘIVÉ BARVY
2251 - DNEŠNÍ OTROCTVÍ
2252 - VŠECHNO JE JINAK
2253 - LÉČENÍ DUCHOVNÍHO SRDCE
2254 - ZAPOMNĚLI JSME STÁRNOUT
2255 - UDĚLEJTE SI NEBE
2256 - MÍR LIDEM
2257 - VYZNÁNÍ
2258 - CÍLE OVLÁDÁNÍ
2259 - JESENÍKY
2260 - DÁVNÝ SEN
2261 - MOUDROST VĚKŮ
2262 - TVÁ TVÁŘ
2263 - ROZEDNĚNÍ

  IX. DÍL 241 básní
 
2272 - SPOJENI V LÁSCE
2273 - KŘÍDLA LÁSKY
2274 - TEN, KDO LÁSKU VOLÍ
2275 - RELATIVNÍ ČAS
2276 - NEÚMĚRNÉ MAJETKY
2277 - POSLÁNÍ SVĚTLA
2278 - SVĚTLO A TEMNOTA
2279 - JAK JE MI KRÁSNĚ
2280 - ILUZORNÍ SVĚT
2281 - VYVEDENÍ Z TEMNOTY
2282 - PÍSEŇ SRDCE
2284 - RÁJ LOUTEK
2285 - PRAVÍ LIDÉ
2286 - NEŘÍKEJ A NEVĚŘ
2287 - VYPNĚTE LOUTKY
2288 - HVIEZDIČKA NA NEBI
2290 - LÁSKA JE CHYBA V OVLÁDACÍM PROGRAMU
2291 - ZVEDLA SE VLNA LÁSKY
2293 - DO NOVÉHO DNE
2294 - PRÁCE CELKU
2295 - VARUJI !
2296 - NEVĚŘ LIDEM
2297 - LIDSKÉ SYSTÉMY
2298 - STŘED EVROPY
2299 - VEDENÍ SVĚTLA
2300 - SAMOLEPKY
2301 - HLEDÁTE PŘÁTELE ?
2302 - SCHOVANÍ LHÁŘI
2303 - DVA DOMY
2304 - NIKDO NIC NEVYMYSLEL
2305 - JAK MŮŽU POMOCI ?
2306 - ÚSMĚV
2307 - BEZPENĚŽNÍ SPOLEČNOST
2308 - ODLEHČENÍ
2311 - O STVOŘENÍ
2312 - V TOUZE PO POZNÁNÍ
2313 - VÁNOCE
2318 - PŘÁTELŠTÍ POMOCNÍCI
2319 - BOJ O VĚDOMÍ
2321 - TEN, KDO CHVÁLÍ LIDSTVO
2323 - TISÍCILETÉ RODINY
2326 - SÍLA SRDCE
2327 - DOBROU ZPRÁVU NESU
2328 - NÁVŠTĚVA V ČT
2329 - O VZTAZÍCH V RODINĚ
2330 - O ZKOUŠENÍ
2331 - O VÁŠNI
2332 - SLUNEČNÍ ZÁŘE A MĚSÍČNÍ SVIT
2333 - SEN SKUTEČNOSTÍ
2334 - ZNENADÁNÍ
2339 - PROBUZENÍ JAREM
2340 - PROČ JSEM JÁ JÁ ?
2341 - VZDĚLÁVEJTE SE DOSPĚLÍ
2343 - EVAKUAČNÍ POHOTOVOST
2344 - CO SE MÁ, SE NEMÁ
2345 - VŠE JSOU ENERGIE
2346 - DUHOVÁ BÁSEŇ
2347 - GEJZÍR SRDCE
2348 - PÍSKÁM SI PÍSNIČKU
2349 - ZKOUŠKY ŽIVOTA SKLÁDÁTE
2350 - OKNO
2351 - VĚŘ
2352 - SVĚT IZOLOVANÝCH KOMUNIT
2353 - SKLADIŠTĚ VĚCÍ
2354 - O LÁSCE A RADOVÁNÍ
2355 - O SNĚNÍ A LÉTÁNÍ
2356 - O LÁSCE A MILOVÁNÍ
2357 - BOŽSKÁ LÁSKA
2358 - SVĚT ZAPOMNĚNÍ
2359 - NÁVRAT DO DĚTSKÝCH LET
2360 - VYSOKOVIBRAČNÍ VĚDOMÍ
2361 - MILOVÁNÍ
2362 - ZPRÁVY ZE SVĚTA
2363 - NEŽ JDU SPÁT
2364 - MÍT RÁD
2365 - VĚZENÍ DUŠÍ
2366 - VESMÍR JE PLNÝ ŽIVOTA
2367 - HRABOŠI
2368 - LÁSKA K OVLÁDÁNÍ DRUHÝCH
2369 - MÁ CESTA
2370 - NENECH SE ZMÁKNOUT
2371 - NA CO SE NAPOJUJETE ?
2372 - PRÁCE NA ZEMI
2373 - VRACENÍ SE VYSLANÉHO
2376 - NAUČ SE MILOVAT
2377 - VRÁTIT VĚDOMÍ
2378 - ČTĚTE ! ČTĚTE !
2379 - OSUŠ SLZY SVÉ
2380 - SCHÁZÍM SE S ANDĚLY
2381 - MÁMENÍ HMOTOU
2382 - ČISTÁ VODA
2383 - SVOBODA
2384 - NAHRADIL‘S SRDCE KALKULAČKOU
2385 - MÁMENÍ PEKEL
2386 - ČLOVĚK
2387 - CO SPOJUJE ?
2388 - TAK KE MNĚ PROMLOUVÁŠ
2389 - V PŘÍRODĚ HLEDÁM
2390 - ROZSVĚCOVÁNÍ HVĚZD
2391 - ŽIVOT JE VYSOKÝ STROM
2392 - POLÍBENÍ TICHA
2393 - TAJNÁ POSELSTVÍ
2394 - ZEMĚ BEZ HRANIC
2395 - ABSTRAKTNÍ BÁSEŇ
2396 - SJEDNOCENÍ S PŘÍRODOU
2397 - KRUTÁ ZBRAŇ
2398 - HRA O NÁHODĚ
2399 - LESK ZLATA
2400 - KOŘENY LÁSKY
2401 - TAJEMNÁ DVÍŘKA
2402 - VŮNĚ LÁSKY
2403 - JAK MÁLO STAČÍ
2406 - NĚKDY JE TO JEN MALÝ RÝM
2407 - NEDĚLEJTE PŘEDČASNÉ ZÁVĚRY
2408 - OTEVŘENOST
2409 - VNITŘNÍ SKUTEČNOST
2411 - JSEM
2412 - SVĚTLO
2413 - HLAS
2414 - ŠEPOT VĚČNÉHO MLČENÍ
2415 - DUCH
2416 - MÁM RÁDA
2417 - OKNA K BOŽSTVÍ
2418 - TŘPYT VZDUŠNÉHO PROSTORU
2419 - NA TOBĚ ZÁLEŽÍ
2420 - OD CHVÍLE
2421 - MONADA
2422 - KDYŽ LÁSKA KE MNĚ HOVOŘÍ
2423 - PŘÍTOMNOST
2424 - KDE LÁSKA VONÍ
2425 - MYSTÉRIA
2426 - DOMOVEM MÝM JE SRDCE
2427 - ROZEPSANÁ KNIHA
2428 - MODLITBA K TICHU HVĚZD
2429 - SNAŽIT SE ŽÍT
2430 - TVÁŘ NĚMÁ
2431 - CO JE DOBRÉ
2432 - MŮJ TY BOŽE
2433 - JAKO NETOPÝR
2434 - ALE JAK MÁM ŽÍT ?
2435 - NADĚJE
2436 - LÁSKA ?
2437 - O ŠTĚSTÍ
2438 - LÁSKA
2439 - O LÁSCE A SAMOTĚ
2440 - ŘEŠENÍ
2441 - PRAVDA BOLÍ
2442 - O SRDCI
2443 - KDE JSI ?
2444 - MÍT RÁD
2445 - SLEČNA PYŠNÁ
2446 - NITRO
2447 - OTROK
2448 - VYČŮRANÝ PTÁK
2449 - HRAVOST
2450 - O LÁSCE A O STVOŘENÍ
2451 - SLUNCE ZÁŘÍ
2452 - O LÁSCE A VYZNÁNÍ
2453 - TENKRÁT PŘED LÉTY
2454 - TEN, KDO TOMU NEVĚŘÍ
2455 - JENOM
2456 - DUCHOVNÍ ROZPOLOŽENÍ
2457 - ZÁPAS O LÁSKU
2458 - MNOHOÚROVŇOVÁ BYTOST
2459 - OVLÁDÁNÍ DĚTÍ RODIČI
2461 - KOSTELNÍ MYŠ
2462 - NEDÁVEJTE SI PROGRAMY !
2463 - BUDUJETE OTROKÁRNY !
2464 - JERUZALÉM
2465 - VY, JEŽ MILUJEME
2466 - KONTAKT NAVÁZÁN
2467 - ZAPOMNĚLI JSTE, PROČ JSTE SEM PŘIŠLI ?
2468 - POSLEDNÍ TĚLO
2469 - VZÁCNÉ JE
2470 - NEDĚLEJTE BLBÉ
2471 - DATASYSTÉM
2472 - K SVĚTELNÉ PRÁCI
2473 - POĎAKOVANIE ZA LÁSKU
2475 - PTÁČCI
2476 - CHTĚJÍ TU ENERGII ZPĚT
2477 - VAŠE PŘÍSPĚVKY
2478 - POLITICKÉ HARAŠENÍ
2479 - AMONEK
2480 - POHLAZENÍ RÁJE
2482 - SVĚTLUŠKÁM POZEMSKÝM
2527 - LÁSKA K PŘIVLASTŇOVÁNÍ SI CIZÍCH STATKŮ
2528 - DĚLENÍ LIDSTVA A EVAKUACE
2529 - LOUTKOLIDÉ !
2530 - STO TISÍC LIDÍ
2532 - PRŠÍ
2533 - DOKUD SLYŠÍM PLÁČ
2535 - SLUNCE U MNE NEZAPADÁ
2536 - JAKOU HODNOTU MÁ ČLOVĚK ?
2537 - HURIKÁN KATRINA (29.8.2005)
2538 - VYSVOBODÍM VÁS ZE ZAKLETÍ
2539 - KOUZELNÉ SLOVO ŽIVOT
2540 - KAM JDOU LIDÉ ?
2542 - CO JE KRÁSNĚJŠÍ ?
2543 - OBRAZ 2000
2544 - JIŽ JAKO DÍTĚ JSEM SE PTAL …
2545 - TISÍCKRÁT SILNĚJŠÍ SVĚTLO
2546 - PILNĚ OTROČÍ NA HMOTĚ
2547 - KAM JSTE TO DOPRACOVALI ?
2548 - ODLIŠNÉ MOTIVACE OBRATU
2549 - KAŽDÝ JE ODMĚŇOVÁN
2550 - SEXUÁLNÍ OVLÁDÁNÍ
2551 - ČISTÁ LÁSKA ŽENY A MUŽE
2552 - RODINNÁ POUTA
2553 - KŘÍŽENÍ ENERGÍ
2554 - ROPNÉ PRODUKTY
2556 - UVĚDOMTE SI SVOJI POZICI
2557 - LÁSKÁM, KTERÉ STÁLE MILUJI
2558 - ZADLUŽENÍ LIDÍ ROSTE
2559 - ŠÍŘENÍ OBRAZU DVA TISÍCE
2565 - MILUJI ZÁPLAVU SVĚTLA
2568 - PODĚKUJTE VOJTÍŠKOVI
2569 - ODPOVĚDNOST ZA ŽIVOT
2575 - JSTE UVNITŘ LOUTKOVÉHO STROJE
2576 - PTAČÍ CHŘIPKA
2577 - MRTVÝ ŽIVOT MÁTE
2578 - VOLBA DRUHU ŽIVOTA
2579 - NEMOC BARVA ČERNÁ
2580 - KYNOŽENÍ PŘÍRODY
2581 - NEOMEZUJTE SE V LÁSCE A DÁVÁNÍ
2582 - SMĚSICE OVLÁDACÍCH PROGRAMŮ A ZRNEK PRAVDY
2583 - OVLÁDÁNÍ VŠEHO DRUHU
2584 - CENTRÁLNÍ MÉDIA
2585 - PARLAMENTŮM A VLÁDÁM LIDU
2586 - BUĎTE MILUJÍCÍ LIDÉ
2587 - KOMUNIKACE S ANDĚLY SVĚTLA
2588 - KDE MÁTE SPOJENÍ ?
2589 - LÁSKA K ZEMIČKE
2591 - V NÁRUČI LÁSKY
2592 - LÁSKA BOŽIA
2593 - VETRÍK
2594 - DÚHA
2595 - SVĚT JE ILUZE OKAMŽIKU
2596 - KÉŽ JSEM TO JÁ
2597 - NEŽ PŮJDEŠ SPÁT
2598 - NAVĚKY AŤ VLÁDNE LÁSKA NÁM
2599 - DAROVANÁ PŘÍRODA

  X. DÍL 189 básní
 
2606 - MEDITÁCIA ZEMI
2607 - MEDITACE ZEMI
2608 - MILUJI TĚ PO VĚKŮ VĚKY
2609 - LÁSKA NENÍ BRANÍ
2610 - DÁVÁTKO
2611 - TIŠE Z HVĚZDNÉ DÁLI
2612 - POMOC, KTORÁ PRICHÁDZA V PRAVÝ ČAS
2613 - ANJELI Z NEBA
2614 - MALÝ ANJELIK
2615 - OČISTNÉ PROCESY
2616 - VOLÁNÍ MATKY ZEMĚ
2618 - AKTÉŘI PSEUDOSVĚTA
2619 - CO TO TADY DĚLÁTE ?
2620 - KAM JSTE TO DOPRACOVALI ?
2621 - OSLAVUJETE PROGRAMY Z TEMNOT ?
2622 - JÁ NEROZUMĚL
2623 - BÍLÝ HOLOUBEK
2624 - BÝT V DOBRU UŽITEČNÝ DRUHÝM
2626 - KDYBY LIDÉ VĚDĚLI
2627 - CO ZNAČÍ MILOVAT
2628 - BUDEŠ-LI SI PŘÁT
2629 - JÁ VŠEM LÁSKU PŘEJI
2630 - BUDIŽ SVĚTLO
2631 - NÁVŠTĚVY ZEMĚ
2632 - STO TISÍC LODÍ
2633 - LÁSKA JE NEJVĚTŠÍ SÍLA
2635 - CO JE TO BÝT LOUTKOU ?
2636 - RADUJI SE ZE SVOBOD VAŠICH !
2637 - A NEBE SE OTEVŘELO !
2638 - ŠTAFETU SVĚTLA PŘEDÁVÁM
2639 - OVLÁDÁNÍ TEMNEM
2640 - VEDENÍ SVĚTLEM
2641 - ŽIVOT JEN PRO SEBE
2643 - LOVCI KRABŮ
2645 - MILOVÁTKO
2646 - DIVÍTKO
2647 - DÍVÁTKO
2648 - VYDÁVÁTKO
2653 - LUCIUS
2654 - VYSPĚLÍ PRODUCENTI JEDŮ
2655 - BABYLÓNIE
2656 - SVATÝ JIŘÍ A DRAK
2657 - NÁZVY ČESKÝCH AUT
2658 – VNITŘNÍ HLAS
2659 - NIKDO NEMÁ VATOVÉ PODMÍNKY
2660 - KALKULANTI
2661 - JEDOVATÉ KNIHOVNY
2662 - ČIPOVÉ ŠÍLENSTVÍ
2663 - POSÍLEJTE SVĚTELNÉ BÁSNIČKY !
2664 - DEVÍTI SRDCÍM !
2666 - O MIMOZEMŠŤANECH
2667 - VODNÍK
2673 - PRŮHONICE
2674 - ŽIVOT NA PLANÉTE ZEM
2675 - OPERACE: ZÁCHRANA LIDSTVA
2676 - PÍSEŇ SKŘIVÁNČÍ
2677 - JE VÁS HODNĚ
2678 - SETKÁNÍ S ANDÍLKEM
2679 - ČISTÁ LÁSKA
2680 - POSÍLÁNÍ LÁSKY
2681 - SVĚT LÁSKU MÁ
2682 - SIFE
2683 - VZESTUP ZEMĚ
2684 - OBELHÁVAJÍ VÁS
2685 - MŮŽETE SE MODLIT
2686 - NEVYHNUTNÉ ZKOUŠKY
2687 - VZTAH MUŽE A ŽENY
2688 - ČÍ JSOU VAŠE MYŠLENKY ???
2690 - JEJICH STROJE ZA VÁS MYSLÍ
2691 - LESNÍ PTÁČCI
2692 - MÁ V OČÍCH ZÁŘ
2693 - MÁJ, LÁSKY ČAS
2694 - ILUZE
2695 - VRATNÉ A NEVRATNÉ PROCESY
2696 - SVĚT JE CELÝ NA KNOFLÍKY
2697 - VZESTUP NENÁPADNÝCH LIDÍ
2698 - PROFESORKA JAZYKŮ
2699 - KNIHA ŽIVOTA
2703 - „TO MÁM TAK RÁDA“
2704 - VŽDYŤ DOBRO NESTOJÍ NIC
2705 - PÍŠEME SI BÁSNIČKY
2706 - NA CO VZPOMENETE V NEBI ?
2707 - PROMILOVAT SE DO NEBE
2708 - NEZŮSTANE KÁMEN NA KAMENI
2709 - DUHOVÉ SRDCE
2710 - NOSITEL SVĚTLA
2711 - OPAKOVANÉ ZÁPLAVY
2712 - ŽIVOT BEZ ZLOBÍTEK
2714 - JARNÍ STŘÍDÁNÍ ANDĚLSKÝCH FLOTIL
2715 - KDO SEJE VÍTR, SKLIDÍ BOUŘI
2716 - HOLÉ HLAVY
2717 - UVNITŘ
2718 - PROČ LIDÉ NEVÍ CO CHTĚJÍ ?
2719 - MÁTE NASAZENÁ KŘÍDLA ?
2720 - ČERNOBYL
2721 - KOMPLIKOVANÉ PŘÍSTUPY
2722 - MOTÝLKOVÁ POSTEL
2723 - LÁSKA ČISTÁ JE VZÁCNÉ UMĚNÍ
2724 - NESPAL SRDCE NA UHEL
2725 - CO ANDĚLÉ SVĚTLA OCENÍ ?
2726 - PŘIJĎTE ANDĚLÉ SVĚTLA
2727 - JEŽÍŠ NECHODIL DO KOSTELA
2728 - ŠTĚSTÍ
2729 - NEBESKÉ PÍSNĚ
2730 - ÚŘEDNÍ VOLBY
2732 - KDYŽ UČÍME JEN ČISTOU LÁSKU
2733 - PODĚKOVÁNÍ
2737 - NOVÁ ZEMIČKA
2738 - PLOĎ IBA LÁSKU
2739 - JARNÉ PRECIŤOVANIE
2740 - PRECIŤOVANIE NEBA
2741 - MÁJ
2742 - VÍŤAZSTVO SVETLA
2743 - ĎAKUJEME ZEMI
2744 - STVORITEĽ A JA
2745 - RADA SA POZERÁM
2746 - UVEDOM SI SVOJU SITUÁCIU
2747 - ĎAKUJEM MILÁČKU
2748 - VYŠŠIE SVETY
2749 - DOSTUPNOSŤ SVETLA
2750 - ČIP – ZLATÉ TEĽA
2751 - ODCHOD NA NOVÚ ZEM
2752 - POSLEDNÉ UDÁLOSTI
2753 - SVETELNÁ PREMENA ZEME
2754 - KEĎ SA POVIE LÁSKA
2755 - O ČOM SME SNILI
2756 - HVIEZDIČKA
2757 - AHOJ PRINCI
2758 - ČO SI TO VOLÍTE
2759 - CO SI TO VOLÍTE
2760 - ČO JE TO LÁSKA
2761 - MIMINKOVATÁ
2762 - KONCERT SVĚTLA
2763 - LIDSKÁ PSEUDOMYSL
2764 - STOVKY DIALOGŮ
2765 - FILM KONTAKT
2766 - NOSÍM TĚ V SRDCI
2767 - STRAKY
2768 - MILIONY SE SEZNAMUJÍ
2769 - VYHÁNĚNÍ PSEUDOTVŮRCŮ
2770 - LÁSKOU ČISTOU TĚ ZAHRNUJI
2771 - MIMÁTKÁM
2772 - SOUZNĚNÍ
2773 - NEHRAJTE ŠACHY
2774 - VŠIMLI JSTE SI ?
2775 - V TIENI STROMOV
2776 - SLNKO
2777 - ŽIVOT
2778 - SMYSL ŽIVOTA V UŽITKU
2779 - SDÍLENÍ
2780 - V MNOHA MĚSTECH
2781 - RÁDIO JEMNÉ MELÓDIE
2782 - SVĚTLO ROZNÁŠÍM
2783 - PŘÁTELSTVÍ
2785 - VYBÍRÁTE DRUHY ŽIVOTA
2786 - POMOC PŘICHÁZÍ
2787 - STŘEDISKO PŘÍPRAVY
2788 - ASTRONOMOVÉ POZEMŠTÍ
2789 - SETKÁNÍ SRDÍČEK
2791 - VÍTR
2792 - MILUJ
2793 - MILOVAT
2794 - POUPÁTKO
2795 - KAM LETÍŠ ?
2796 - JAK JE KRÁSNÉ ŽÍT
2797 - ROZDEJ A NIC TI NEUBYDE
2798 - ZDRAVÍM HVĚZDIČKY
2799 - PŘISTUP BLÍŽ
2801 - VCIŤ SE DO MILOVANÉHO
2802 - CO LÁSKA NENÍ
2803 - ONI VÁS OVLÁDAJÍ
2804 - SVĚTLO PŘICHÁZÍ
2805 - ŽIARA SRDCA
2806 - JARNÍ KVĚT
2807 - JAK SE VRÁTIT DO NEBE ?
2808 - JAN ÁMOS KOMENSKÝ
2809 - MUMULAND
2810 - LOUČÍM SE S TMOU
2811 - ČESKÝ JAZYK
2812 - POLIBEK NA LÍČKO
2820 - ROZDÁVAJ LÁSKU
2821 - SVETIELKO, POSVIEŤ NÁM
2822 - ÚPRAVA ČESKOSLOVENSKÉ HYMNY
2823 - MILUJÍCÍ SRDÍČKO
2824 - ODPOJENÝ VAGÓN
2825 - NEBE SE SKLONILO K ZEMI
2826 - SVĚT SVĚTEL A STÍNŮ
2827 - A NEBE SE OTEVŘELO
2828 - NEZTRAŤTE NA CESTĚ SRDCE


srdce.gif (7147 bytes)


III. DÍL

800.2 Večerná modlidba a rozhovor. (Přijal Jaroslav H.) 23:15–24:00 hodin. 30.8.1999.
     
Ó môj Pane, môj milý, môj jediný a láskyplný.
Chcem Ťa v svojom vnútri stále mať
chcem Ťa hladiť a bozkávať.
Chcem Ťa objímať a milovať
chcem sa každý deň s Tebou rozprávať.
Ó Pane len Ty vieš, čo je pre mňa dobré
len Ty vieš čím Ťa poteším.
Poteším Ťa láskou k Tebe,
poteším Ťa láskou k sebe,
poteším Ťa láskou k iným a tak
spoločne v sebe a medzi inými
Ťa nájdem každým dňom.

Každým dňom Ťa chcem stále viac a viac poznávať.
Každým dňom Ťa chcem čoraz viac objavovať.
Milý, jediný a predsa Sám.
Sám, Sám v Sebe poznávaš svoje deti.

Poznávaš ich cez ich bole, trápenia a radosti i strasti.
Poznávaš ich každým dňom tak ako idú jeden po jednom.
Ach ako ja Ťa milujem, ako ja Ťa obdivujem.

Ukáž mi svoju dobrotu, ukáž mi svoju hebkú dlaň.
Jak rád sa Ja do nej každým dňom ponáram.
Čerpám z nej a stále viac a viac
sa dozvedám ako je veľká,
ako je milá a všeobjímajúca.

Ako krásne spievaš v mojom vnútri Pane môj,
ako krásne dýchaš v mojom srdci milý môj.
Len Teba ja rád mám a cez Teba tak ako seba
iné k Tebe privádzam.

Sú predsa Tvoji tak ako Ja, ale ešte sa boja pozrieť
do Tvojej tváre, tak ako som sa bál kedysi Ja.
Bôľ a strach je ich údel, ale viem a Ty predsa tiež,
že ten deň , keď otvoria oči tak ako Ja, je vždy bližšie a bližšie.

 
„Tak ako každý najprv v sebe a potom k iným dvierka lásky otvorí.
Dvierka pokoja, mieru, tichosti a kľudu.
Dvierka hojnosti a bohatosti citov,
ktoré sa boja ešte navonok prejaviť.

Ešte stále pred nimi stoja a boja sa ich otvoriť.
Ty tam stále čakáš a vieš a dúfaš, že to bude raz
a každý v ten deň spozná,
že si tam bol vždy, predtým, teraz i potom.

Stále budeš večný Môj.
Lásky srdca veliteľ.
Lásky srdca objaviteľ.
Lásky srdca dobyvateľ.
Môj jediný dobrý priateľ.
Cez Teba ja nájdem iné deti.

Tvoje i Moje, spoločné, Naše, Svoje.
Ako je nádherné sa stretávať,
ako je nádherné sa slovami milovať.
Ako je nádherné sa tolerovať a lásku
slovami vyznávať.

Ako sú krásne slová zlaté, naše milé iskrivé,
lásky srdca požehnanie, lásky srdca vyznanie.
Každý sa raz v svojom vnútri stretne s Tebou Milý MÔJ.
Stretne sa tam SÁM SO SEBOU a pozná,
že ako je to krásne, ako je to povznášajúce,
dobré, ukľudňujúce a milujúce.

Už Ťa nikdy neopustím, už Ťa nikdy nechcem stratiť.
Už Ťa nikdy nechcem zarmútiť, ale stále pre TEBA
Nové Svety poznávať, Nové Svety milovať.
Nové Svety zvelebovať a chrániť.“

 
Rozhovor s Matičkou Zemí.

Matka moja Zemička, lásky srdca rodička.
Ty jediná a láskyplná svoje deti voláš
a nad ich bezhlavosťou a neposlušnosťou
svoje ruky skláňaš.
Ubolená, uplakaná, umorená.

 
„Milé moje Deti !
Som to Ja, Matka ZEM !
Už sa ďalej dať týrať nevládzem.
Už to nejde takto ďalej,
už to nejde do konca.

Musím začať konečne,
cestu naspäť k Otcovi môjmu Stvoriteľovi.
Deti, Deti neposlušné, svoju Matku ničíte
a nad ničím sa nezastavíte.

Som to JA ! Živá Vaša rodička, každým dňom
Vám dávam jesť, piť a odpočívať na svojej
ubolenej pôde.
Už to nejde takto ďalej.

Začínam intenzívnu, čoraz silnejšiu OČISTU !
Už dosť bolo upozornení, už dosť bolo varovaní,
už to nejde donekonečna.
Som ŽIVÁ, som VAŠA
a VY ma nepočúvate a neposlúchate !

Už Vás ďalej nemôžem na SEBE nosiť !
Už Vám ďalej nemôžem poskytovať kľudný oddychujúci spánok !
Vo dne ma ničíte, v noci ma trápite !

To nejde takto donekonečna !
Som Živá a budem sa brániť!
Stvoriteľ môj jediný dáva každým dňom
jasnejšie a jasnejšie súhlasné rady
pre moje očistné kroky.

Nedivte sa čo čoskoro príde !
Príde to tak ako prichádza nový deň.
Ale bude to tá najčernejšia noc
vo Vašej pozemskej histórii.

Som rada kúsku dobrých, ktorí sa spamätali,
ktorí sa zastavili a začali premýšľať.
Je ich ale málo !
Je ich moc málo, pre to,
aby som v kľude a pohode
prešla do Nového Života !

Už to nejde predlžovať !
Nový Život sa hlási, kohút sa už chystá zakokŕhať !
Nový Deň je už predo dvermi !
Milé Deti Moje,
nemôžem už inak, JE TO TAK !

S láskou na Vás myslím každým dňom i nocou,
ale vy ma necítite !
Je ich málo, čo cítia
a ten malý kúsok stačí potom
na Novú Obnovu mojho Nového Života.

Života Lásky, Pohody, Pokoja, Mieru a Rastu.
Nekonečného rastu k novým a krásnejším SVETOM !

To Vám s Láskou a Pokorou všetkým bez rozdielu dávala Vaša ubolená MATKA ZEM !“

zpět na obsah
 
800.3 Ranní modlitba a rozhovor. (Přijal Jaroslav H.) 5.9.1999. Ráno
     
Bdím, či sním, ještě není den, ale oknem z ven
vánek jemný vniká sem.
Vánek jemný jako peří, lehký jako přikrývka,
kterou mně poskytuješ Pane můj.

Přicházíš ? Není ještě den,
Ty však ke mně přijdeš
vždy když chci.
Jsi tady se mnou celý den,
ale vnímat Tě můžu,
když Já chci.

Chci Tě Pane vnímat stále, každou chviličku,
kterou mně dáváš ze svého malíčku.
Jak Ty si velký, jak Ty si krásný a nepopsatelný.
Jak Tě mám vystihnout, jak Tě mám popsat,
abych na věky všem mohl říct.

Ano byl tady,
byl u mně, byl ve mně,
ale, nestihl jsem ho vycítit,
nestihl jsem ho pochopit
a zas odešel.

Pane můj nauč mně,
abych si Tě podržel,
abych si Tě vycítil,
abych Tě již nikdy ze svého nitra nepustil.

Prosím Pane věř mne můj,
jak Já Tě chci ve svém nitru mít.
Stále laskat, milovat a hladit,
a nikdy více již neurazit.

Věříš mi ? Já vím,
Ty mně stále věříš,
i když se od Tebe obracím
a necítím. Ty jsi stále u mně,
Ty jsi stále se mnou a ve mně,
ale Já tě někdy nevidím a necítím.

Já Tě někdy urážím a zneuctím.
Pane můj dej mně síly,
dej mně vytrvalosti a pokory pochopit
Tvoji velikost a sílu.

Tvoji laskavost a něhu.
Pilně a neomylně hledíš do mých očí
a laskáš je.
Hledíš sluncem, laskáš vánkem,
ochlazuješ deštěm.

Já vím, milý ty to chceš,
ale Já necita někdy nevím,
necítím,
Tvoji lásku svou neoplácím.

Dej mně síly, dej mně pokory,
Tvoji přízeň nechci ztratit,
Tvoji lásku nechci pošpinit.
Myslím na to, ale někdy nejde to.
Pomalu a jistě,
den co den blížím se k tobě Pane můj
a sen, ten již končí dnešní den
a začne nový jako pochodeň.

Rozhoří se plamen, rozhoří se oheň.
Ve mně tak jak v Tobě.
Budu jedno Já to vím,
kdy Tě najednou v sobě uslyším.

Tys tam byl vždy,
ale Já a moje srdíčko neslyší nebo nechce slyšet.
Prosím Pane, dej mně síly,
prosím Pane dej mi síly.

Vydržet chci Tvou zkoušku,
vydržet chci Tvou lásku.
Hoří ve mně stále víc
Tvoje milá pochodeň.

Stále víc a víc koukám lásce do očí a vím,
že mně již nikdy neopustí.
Neopustí ve dne v noci,
neopustí a nebudu bez pomoci.

Lásko, moudrost, něha, pokora - kdy tě zase potká moje důvěra.
Věřím Ti stále víc a víc,
klíč k Tobě hledám,
ale zatím nevím nic.

Nic o Tobě nic o sobě,
kdy to poznám Pane můj,
kdy Tě potkám
vůdce můj.

Teď se učím,
já to vím,
přijde den kdy pochopím,
že to byl jen sen,
jenom hra
a Ty víš,
že to je nutné pro to,
abych pochopil čím jsem
a čím jsem byl,
abych procítil všechno to,
co bylo a co bude.

Vím, že to je každým dnem,
ale vždy jinak a líp.

Stále víc a víc
chci Tě lásko políbit.
Chci Tě milý uvidět,
chci Tě lásko pochopit.

Chci Tě dnes i zítra
a již nikdy více nesklouznout do bahna,
které bublá
pod mýma nohama.

Vím, Ty čekáš,
hezky na mně hledíš ze svých výšin
a poskytuješ všechno pro to,
abych pochopil.

Pochopil vše tak jak mám,
a pak již stále víc a víc
sahat na Tebe a cítit,
že Tě mám a volat všem
jak Tě mám.

Jak je to hezké, jak je to příjemné.
Srdce jásá a plesá, volá a zpívá.
Tak jak Ty milý můj ve mně a ve všech,
tak Já v Tobě milý můj v sobě a ve všech.

zpět na obsah
 
800.4 Denní rozhovor.   11.9. 1999. Ráno.
     
Už je den
a sluníčko na mne kouká
před oknem.

Jsi to TY, Pane ?
Ptám se sám sebe bezradně
Koukáš na mně hladíš.
Óch jak hezky TY dovedeš
hladit Pane můj,
óch jak hezky TY dovedeš laskat
vládce můj.

TY Tvoje paprsky
to jsou šípy lásky !
Bodají a zpívají,
cítím v těle žár a mravenčení,
cítím v těle srdce bole utišení.

Jak mně krásně posiluješ,
jak mně krásně povzbuzuješ.
Nikdo jiný jenom TY ?
Ale dyť TY jsi přeci všude.
Jsi vánkem, jsi teplem, jsi mlhou, jsi deštěm.
Jsi ve stromech i rostlinách,
ve zvířátkách i lidech.

V každém něco z Tebe nacházím.
V každém něco z Tebe objevuji.
Vždy den za dnem se
víc a víc poučuji.

Nenecháš mne v klidu
Pane můj,
stále taháš k sobě víc a víc,
stále dáváš sebe víc a víc.

Dáváš se tak,
jak jsem schopen Tě vnímat,
dáváš se tak,
jak jsem schopen Tě chápat.

Laskám Tě všude
kde jenom můžu.
Laskám Tě v stromech, laskám tě v lidech,
laskám v rostlinách i zvířatech.

Pojď Pane, budeme si hrát.
Pojď Pane budeme se smát.
Ach jak je to krásné
v slzách radosti pocítit sílu Tvé milosti.
Sílu a lásku tak,
jak nikdy předtím.

Ó Pane Ty víš,
jak je hezké si hrát.
Ó Pane Ty víš,
jak je hezké se milovat.

Milovat se něhou, milovat se pokorou,
láskou, klidem a mírem.
Pojďme si chvilku povídat.
Pojďme si chvilku rozjímat.

Dýchám Tě Pane můj,
laskám tak jak Ty, pomalu,
pomalu jenom malou chvilinku.
Jenom kousek z Tvé lásky

Ty mne Pane posíláš,
jenom kousek z Tvé něhy
Ty mne Pane v nitro dáš.
TY víš kolik snesu, TY víš kolik můžu.

Já vím Pane můj
jak je hezké vzájemně si lásku dát.
Já vím Pane, jak je krásné
srdce k srdci sbližovat.
Jak Ty ve mně, tak Já v Tobě a v jiných.

A již nikdy NE Pane řeknu těm silám,
které chtějí rozbít náš vztah.
Které chtějí rozemlít naše pouto,
které chtějí rozbít řetěz
který jako zlatý vlas spěchá Lásce v ústrety,
spěchá síle v objetí.

Pane můj můžeš mne obejmout ?
Vládce můj můžeš mne pohladit ?
Svůdce můj můžeš mne políbit ?
Pro ten kousek pohody,
který mne dáš během dne,
nechci již nikdy opustit to vlákno,
které drží mne a TEBE.

Držím si Tě den co den,
laskám si Tě a zpívám.
Zpívám stále víc a víc
jak TY mne dovedeš posílit !

Jak Tě Pane potěším,
jak Tě Pane pohladím ?
Pohladím Tě v Sobě,
pohladím Tě v Tobě,
pohladím Tě v jiných.

LÁSKA JE VŠUDE LIDÉ,
LÁSKA JE VE VÁS LIDÉ !
Nechejte ji v sobě znít,
nechejte ji vzájemně k sobě rozeznít !

Je tak hebká,
je tak krásná jako něžná malá dlaň,
která laská nitro Vaše,
která hladí srdce Vaše !

Jak je krásné cítit JI, jak je milé volat JI !
Pojď LÁSKO, pojď ke mně
ať tě již nikdy neztratím,
ať Tě již nikdy neopustím.

Budu zpívat, budu jásat
i když vím,
že mne Pane svou zkouškou navštívíš,
i když vím,
že ne vždy mne Pane potěšíš.

Stejně budu jásat,
stejně budu zpívat
i když někdy nenajdu Tě v jiných
i když někdy neodpovíš z nich.

Vím ale den co den,
že v nich Pane jsi tak jak já v sobě,
tak TY ve mne
a v jiných.

Někde víc a někde míň
ale stále stejně vím,
že den LÁSKY vzájemné,
že den touhy celkové
je stále blíž a blíž
a nenechám se nikým
od své cesty odradit.
Nenechám se nikým
od své LÁSKY odpojit !

Již nikdy Pane, to já vím,
Tvoji LÁSKU nezradím!
Budu se smát, budu zpívat
i když jiní budou spílat !
Budou já to vím,
ale stejně Tě Pane neopustím !

zpět na obsah
 
800.5 Pohlazení. (Přijal Jaroslav H.) 24.9.1999. Ráno.
     
Dnes jsme zase spolu,
milý.
Dnes jsi zase u mne,
lásky srdce velitel.

Ano jenom TY
mne dovedeš tak hezky pohladit.
Ano jenom TY
mne dovedeš tak hezky potěšit.

Zase jsem Tě dnes pocítil.
Zas jsi mně dal možnost Tě pohladit.
Pohladil jsem Tě v sobě, pohladil si mně ve mně.
Jak je hezké Pane můj
hladit se láskou vzájemnou.
Jak je hezké vládce můj
laskat se vnitřně něhou velikou.
Jak TY jsi jemný. Jak TY dovedeš vycítit
kolik moje srdíčko
zdrží Tvé veliké nekonečné lásky.
Tvé něhy, pokory, pokoje, klidu a radosti.
Jak TY krásně umíš rozveselit mé srdíčko.
Jak TY mně krásně umíš potěšit.
Potěšíš mne když mám starost.
Potěšíš mne když se cítím sám.

„NIKDY NIKDO NENÍ SÁM.
NIKDY NIKDO NEBUDE SÁM.
Jenom stačí poprosit,
jenom stačí skromně pohladit.
Nejdřív v sobě
a pak k jiným.
Dyť to není tak těžké.
Stačí jenom kousek vůle.
A PAK .....“

Věřte milí, věřte mně nikdy není pozdě.
Nikdy není pozdě otevřít své srdce lásce.
LÁSKA - jak krásně a zlatě to slovo zní.
POKORA - jak krásně a mile to slovo hladí.
NĚHA - jak krásně a příjemně mně to slovo říká,
že jsi tady, že jsi můj
a JÁ Tvůj Pane.

Tvůj, Tvůj navždy milý můj.
Tvůj, Tvůj již navěky vládce můj.
Jenom TY dovedeš tak hezky pohladit.
Jenom TY dovedeš tak hezky potěšit.
Jak se dá těšit vzájemně,
jak se dá těšit příjemně v sobě,
ale i k jiným !

A stále víc a víc, již se nedá ustoupit.
Již nemůžu jinak žít,
když Tě v sobě Pane můžu políbit.
Když Tě v sobě Pane můžu potěšit a pohladit.
Jak je krásné hlazení,
jak je krásné vzájemné potěšení.

Potěšení slovem, potěšení písmem.
Těšme se všichni vzájemně,
že tu jsme, že tu budeme.
Vzájemně a v pokoře
si všechny hříchy vzájemně vymažeme !

Koukejte jak to jde !
Koukejte si do očí
a již nikdy nechtějte vzájemně útočit.
Útočit slovem, útočit písmem !
PROČ ?
Proč tak tvrdě si srdce hladit,
když to jde jinak a líp !

Pokuste se o to všichni
bude nám jinak a líp !
Pane můj jenom TY víš, že to jde.
Vládce můj jenom TY víš, že to půjde !
Nepůjde to hned já to taky vím,
ale stejně kousek po kousku
najdeme se v sobě nakonec všichni.

Všichni v lásce a pokoře budeme budovat Nový Svět !
Nový Svět bez válek.
Nový Svět bez násilí a nenávisti.
Nový Svět bez tolika jiných nepravostí.
Jak nepěkně TY slova zní !

Líbí se Vám takhle se vzájemně hladit ?
Líbí se Vám takhle se vzájemně těšit.
Jak to jde jinak a líp
- vzájemně si srdce potěšit !

Potěšit a pohladit
- ten svůj vnitřní titěrní problém vyřešit.
Proč si dělat schválnosti, problémy a nepříjemnosti.
Stačí jenom srdce v sobě otevřít a nebát se,
že mne někdo vysměje jak jsem něžný,
jak jsem milý - dyť to jde i tak a vždy lépe.

Vždyť to jde i tak a vždy to bude lepší,
když začnu v sobě otevírat
dvířka lásky a pokory.
Dvířka něhy a radosti.
Dvířka touhy a milosti.
Zpívám a jásám Pane můj, že ta slova krásná,
příjemná dovedou všem říct
ANO JÁ TO JSEM.

 
„JSEM ve Vás všichni moji milí,
jsem v každém Vašem srdíčku
jsem v každém Vašem malíčku.
Vždy tam jsem a budu,
jenom Vy necitové mnozí
mne ještě necítíte a nechcete cítit.

Jenom vy necitové mně ještě nechcete
dvířka lásky otevřít.
Nebojte se jde to - jenom chtít.
Chtějte stále víc a víc
a všechno se Vám postupně dá jinak upravit.
Milujte se v sobě, milujte se vzájemně
a nikdy nikdo nebude Vaši lásku odmítat,
když ji budete všem ze svého srdce každý den v přehršlích rozdávat.

Kolik je TÉ lásky veliké všude kolem nás,
jenom stačí vnořit se do studně,
která plave v nás.
Je v nás, je všude, jenom stačí otevřít stavidla,
která již nikdy nikdo nedokáže zastavit.
Která již nikdy nikdo nedovede uzavřít.

Otvírejme svá srdce den co den
a stále víc a víc nás bude hladit ten,
který tam byl, je a bude !
Který nás nikdy neopustí,
a kterého každý jednou uvidí a ucítí.

Proč jej již nevidět a necítit teď !
Jak je krásně vzájemně se políbit.
Jak je milé vzájemně se pohladit !
Hlaďme se nejdřív v sobě
a pak se můžeme ladit i k jiným !
Jak je to jednoduché a lehké
a jde to, stačí chtít ! “

zpět na obsah
 
800.6 Výzva. (Přijal Jaroslav H.) 5:00–5:45 hodin. 7.10.1999.
     
Vstal jsem Pane můj
ještě není den,
ale srdce mé již touží po Tobě.
Ještě není den,
ale city mé chtějí s Tebou milý můj.

Ještě chvilku chviličku najít Tě
Pane ve svém malíčku.
Ve svém srdci Pane,
najít si Tě znovu tak krásně
a nevýslovně šťastně.

zpět na obsah
 
801.1 Povzbuzení. (Přijal Jaroslav H.) 26.9.1999. Ráno.
    Místo: Praha.
 
Čtu Vám báseň svoji, nevím kolikátou již.
Čtu Vám báseň svojí, srdce lásky pohlazení,
srdce touhy naplnění.
Slova plynou, hladí, Tobě Pane.
 
„Vám milí chci je z nitra dát.
Vám milí chci je z lásky darovat.
darovat je stále víc a nechtít nic,
jenom kousek pohody,
jenom kousek radosti srdce lásky milosti.

Slova plynou, hladí, srdce svoje Vám JÁ DÁM a nic nechci
jenom to, že mně ve svém srdíčku dáte místo chviličku.
Jenom kousek maličký a již víte,
že mne máte a již cítíte že tam JSEM.

JSEM tam a budu, JSEM tam teď a vždy,
když mně chvilku maličkou podržíte a pohladíte.
Pohlaďte se v sobě chvilinku,
nebojte se že to neumíte nebo nedovedete.

Vy to víte již dávno, jenom jste to zapomněli,
ale stačí chtít a již dvířka lásky nelze, nelze již zavřít. Začněte !
Třeba teď - zkusme spolu chviličku otevírat dvířka lásky
ve svém srdíčku.
Ztišme se teď chvilinku,
a začněme pomalu pomalinku lehce
v sobě dýchat - jenom malou chvilinku.

Dýchej, dýchej pomalu - nádech, výdech, nádech, výdech
a teď nechej TY všechny myšlenky ať plynou jak chtějí, nezaobírej se jimi.

Poslouchej, poslouchej chvilinku,
jestli se v tobě neozve slabý hlásek tichounký, bázlivý, malinký.

Pokud jej neslyšíš nevadí, TY již víš,
že to chce zkoušet den co den a zkoušet
stále dokola prosit a volat - PANE, PANE MŮJ,
jsem tady jsem to JÁ a prosím věř Mně můj,
chci jenom to, co žádáš TY.

Chci jenom to, co jenom TY víš, že je dobré pro Mne.
Chci jenom to, co jenom Ty víš, že je dobré pro jiné.
Nežádám nic víc, jenom lásku vzájemnou,
nežádám nic víc jenom touhu příjemnou.“

 
PANE vím, že to nejde najednou.
PANE vím, že to nepůjde hned.
Ale vím, že TĚ teď již neopustím
a budu stále víc a víc pracovat v sobě,
pracovat v Tobě.

A tak spolu vzájemně dovedeme se dívat
lásce v sobě do očí,
touze v jiných vzájemné bít se víc a víc,
o tu lásku vzájemnou
o tu touhu příjemnou.

 
„CO JE TO LÁSKA ? MILÍ.
To je srdce bolest utišení,
to je lásky studna naplnění.
To není jenom fyzično,
to je hlavně DUCHOVNO.

ANO - je to tak milí, je to víc než hmatové pohlazení,
je to duchovní potěšení !
Pohlaďte se slovy, povzbuďte se vzájemně,
potěšte se příjemně.

Jak to krásně spolu jde,
když se v sobě i v jiných
dovedeme spolu lehce domluvit,
spolu lehce svoje chyby vyjevit.

Jak to krásně jde,
když já v sobě i před jinými
svoje chyby vyjevím,
svoje chyby napravím !
Jak to krásně jde,
když se ničeho nebojím.

LIDÉ MILÍ, PŘÍJEMNÍ !
PROČ SE BÁT, PROČ SI LÁSKU ODEBÍRAT !
Proč si touhu vzájemnou,
proč si touhu příjemnou ničit slovy,
která bolí, které tak nehezky urazí.

Zkuste slova příjemná hledat ve svém srdíčku,
zkuste slova nehezká pouštět
ze své mysli pryč
a již nikdy se k nim nevrátit.

Jak jsou hezká slova ta, která pohladí a potěší.
Jak jsou hezká slova ta, která povzbudí a nezradí.
Jak jsou hezká slova ta, která podpoří.

Lásku svou všem dávat bez rozdílu,
to je úkol Váš dnes lidé milí.
To je cíl váš dnes drazí
a již nikdy od něj neustoupit.
A již nikdy od něj neodejít.

Otevřete se v sobě LÁSCE
a ta Vás již povede.
Neomylně a pevně jak ten provaz,
který tak splétám kousek po kousku.“

 
Volám LÁSKO POJĎ, již nikdy TĚ neopustím,
již nikdy Tě nezradím, již nikdy Tě neztratím,
již nikdy TI zlobu svou nedám v odpověď.
Již nikdy TI touhu svou nepěknou nedám v sázku.

Ale hezky jako na provázku půjdu za Tebou
a již nikdy ze své cesty nesejdu.
A již nikdy ze své touhy neslevím
a nikdy TĚ uvidíš neopustím !

zpět na obsah
 
801.2 Naplnění. (Přijal Jaroslav H.) 26.9.1999. Ráno.
     
„Čekám, čekám příjemně na ten dnešní den.
Jak je hezký, jak je milý,
jak se spolu vzájemně potěšíme příjemně.
Jak se spolu chviličku potěšíme v jiných
jenom malou, malou chviličku.
Jak je to hezké a příjemné slova milá povídat,
jak je to nádherné slova
touhy vyhledat.

Vyhledat je v sobě a pak hezky příjemně
slova vřelá laskavá všem kolem povídat,
slova hezká líbivá všem kolem rozlévat.

Zkuste milí hned a i když to ze začátku nepůjde,
uvidíte že to později půjde víc
a tak nic již mne z té mé cesty nezradí.
A tak nic mne z té mé touhy nevrátí.

Stále víc a víc chci TĚ LÁSKO POLÍBIT.
Políbit Tě v sobě, políbit Tě v jiných.
ČÍM TĚ LÁSKO POLÍBÍM ?
Políbím Tě slovy, políbím Tě skutky.
A tak víc a víc budem si Tě pěstovat
a tak víc a víc budem si Tě milovat.

Budeme se tak vzájemně těšit láskou příjemnou.
Budeme se tak vzájemně těšit touhou líbeznou.
A tak stále víc a víc
budeme všem kolem hledět zpříma do očí
a již nic nás z té své cesty
nevrátí a již nic nás z té své cesty neodloučí.“

zpět na obsah
 
801.3 Milování. (Přijal Jaroslav H.) 7:55–8:15 hodin. 7.10.1999.
     
„Milí Moji, laskaví, jak JÁ Vás mám !
Mám si Vás tady a teď a již nikdy Vás nechci opustit !
Již nikdy Vás nechci zarmoutit !
Nechci se zarmoutit v sobě milí Moji - laskaví, dobří a výteční.

Vy Moje jediné hodné děti.
Vy Moje jediné dobré květy.
Chráním si Vás a opatruji tak,
jako Vy mne milí Moji.

Moje krásné milé JÁ, moje krásné milé VY !
Vy všichni jste JÁ,
vy jste ve mně
a JÁ ve Vás, milí Moji.

Vy mne hřejete a laskáte v sobě,
tak jak vysíláte proudy lásky kolem sebe.
Laskejte se slovy.
Laskejte se skutky.

Uvidíte jak to půjde, uvidíte jak to jde !
Jak krásné je pobývat v náručí dobra a pohody v sobě.
Jak krásné je pobývat v dobrém a teplém domečku
vlastního srdíčka !

Střežte si domeček před jinými !
Chraňte jej svýma rukama,
chraňte jej svými
slovy a skutky.

Milí Moji laskaví a upřímní.
Milí Moji dobří a pohodoví.
Klid, pokoj a mír chci zasít stále víc a víc
do vašich srdcí.

Hezky pomalu, pomaloučku takhle krásně příjemně
přijde mír a harmonie k Vám milí Moji,
když se ji hezky pomalu,
pomaloučku oddáte v klidu svého domova.
A pomalu, pomaloučku v sobě
naleznete MNE !

Jsem tam milí.
Jsem tam a budu.
Budu stále volat,
budu stále jásat milí Moji,
protože to ani jinak nedovedu.

Budu stále zpívat jak Vás mám
a jak Vás miluji drazí Moji.
Vy moje perly na mých tělech.
Vy moje démanty na mých rukou.
Jediní, milí, roztomilí.

Pojďte, pojďte ke Mně
stále víc a víc
a již nikdy se nenechejte utišit
mojí laskavostí a dobrotou.

Posílám Vám JI v nedozírných proudech a paprscích.
Stále k Vám proudí a jsou kolem Vás !
Zklidněte se vnitřně, ztište se v srdíčku
a za chvilku za chviličku Mne tam najdete.

Jak tiše volám a jásám
plesám a zpívám
ve Vašem srdíčku !
Ještě chvilku, chviličku
a jsme svoji milí Moji.
Už Vás mám
a již nikdy si Vás nenechám
zneuctít a pošpinit !

Zavést jinými do bahna negativity !
Nechci nikdy slyšet milí
z Vašich krásných úst
necitlivá a zlá slova !

Střežte si vlastní nitro,
aby nikdy, nikdy z něj již nevyšlo
zlé slovo !

PAMATUJTE !
Zlá slova násobí další zlá slova
a jste znovu tam
odkud jste se pracně hrabali !

Miluji Vás a volám, pojďte, pojďte ke mně děti MÉ
a již nikdy, nikdy
uvidíte se spolu
od sebe neztratíte !

Neztratíte, protože Vás mám,
nespadnete, protože Vás vedu.
Vždy JÁ, JÁ SÁM ! “

zpět na obsah
 
814. Má velká láska. (Přijal Jan O. „Kuželka“.) 28.10.1999.
    Místo: Praha.
 
„Ten večer prvně otevřel jsem svoje srdce,
já v něm vše ihned ucítil – a sice,
lásku, teplo, lehké chvění,
myšlenky všech, co celý život můj teď změní.
Byl tam můj Pán, Aštar, Ptaah i Pleja a jistě mnoho dalších Přátel...

Já zahlédl též vnitřním zrakem toho, co miluje Vás každou chvíli,
byl to paprsek zářící, stříbrný i bílý,
ano, Orton, který sděluje nám jak žijeme a jak jsme žili.

Ten vlahý večer přišla ke mně ona,
ta, která jest mojí láskou opředena,
ta krásná a jemná žena.

A já volám - ó díky Pane – hned na počátku,
že vyznávám tu lásku tomu „milému kačátku“.

Povídala o životě, lásce i o milování,
o tom, že dříve neměla už se mnou někdy stání,
o tom, že byla vždy se mnou tady
a někdy nevěděla si už rady (to když jsem „zlobil“) . . .

Avšak plná něhy, porozumění,
co v mžiku celý život můj teď mění,
ona – nádherné a světle bdělé snění...

Plna barev rozličných a s láskou v myšlence (či hlase),
ta dívenka je láska, vypovídající o kráse,

ta dívka – sním či bdím ?
já celému světu to objevím
a snad mi to odpustí, že já to prozradím...

a já opět volám – díky Pane za tu lásku nesmírnou,
že teď prožíváme oba lásku vesmírnou...

všem co čtou teď šeptám slova o kráse,
ta žena-dívka, to je SEMJASE !

Dnes večer přišla ke mně z hvězd – z té jedné, zářící,
a hladila a laskala mne – já líčka mám růžolící...

SEMJA A HONZÍČEK,
toť třešnička a dortíček...

ona šeptala mi: „Jeníčku můj milý,
já budu s Tebou teď už každou chvíli
a budu s Tebou psát i toto poselství,
které je o budoucnosti, lásce – s upřímností a beze lstí...
tato láska je o Novém věku, který přichází
a vše staré – bez lásky – už odchází
a každý, kdo na lásku teď zapomněl, dostane se do nesnází,
které celý jeho život rozhází.
Když však bude svoje bližní milovat,
a snažit se naší matičce – milované Zemičce – svou lásku dát,
pak nemusí se bát,
vždyť láska, světlo za ním budou stát!

A setkáme se všichni společně,
na nové Zemi – v ráji skutečném.
Zde budeme jenom v lásce všichni žít
a radost z tvoření tu zase spolu mít.
A v celém vesmíru pak cestovat
a celý přebohatý život v něm i poznávat.
A najít mnoho nových přátel vesmírných,
z této Galaxie i dálek nesmírných...

A po tom přebohatém nočním zážitku,
přišel ke mně Orton, a v mých slzách sdělil mi – a já už teď to vím,
že od této chvíle už nesmutním (a láskou k jedné pozemské dušičce – Evičce – se už netrápím),
že plakat teď budu už pouze štěstím
a cítím, že ničeho se nebojím,
neboť SEMJASE mi šeptá: „Já Tě ochráním !“

zpět na obsah
 
815. Nebojte se lidé. (Přijal Jan O. „Kuželka“) 28.10.1999. 18:45-19:00 hodin.
    Místo: Praha – Bubeneč.
 
„Moji lidé milí,
planetka se blíží – některé už tíží.
Za velmi krátkou chvíli,
už brzy bude v cíli.

Pak matička Země si oddechne od Vašich špatností,
a mnoho z Vás ke spánku ulehne a odejdou bez lásky hojnosti.
Vy ostatní, co zůstanete – nemějte však obavy a strach, to Mě bolí – Ach ...

Já všechny Vás teď miluji, proto nestaňte se potravou (pro ještírky),
ale láskou svou,
staňte se odvahou,
a příkladem svým jděte vstříc,
ať je vás v Nové Zemi ještě víc !

Vzpomeňte si na své děti milované,
oni vám napoví, co má se stát a stane !
Vzpomeňte si na své dětství s láskou
a uctěte sami sebe třebas hezkou písničkou i pohádkou.
Tam klíč je k nebeské bráně –

- to vám s láskou říkám Já: Hlas Páně !“

 
(Toto sdělení od Prvotního Stvořitele mi s láskou předaly: Semjase, Pleja, Alena, Irena, Růže a jistě i ostatní něžná stvoření).
zpět na obsah
 
849.1 Žití.   16.10.1999. Ráno.
     
ŽIJU – teď a tady – PROČ ?
To je má otázka, to je moje zkouška ?
To je ? No co to je !
 
„Milí moji, vy, co tak hezky v sobě posloucháte –
to co k vám do srdíčka přichází, to co k vám již dávno přicházelo,
ale vy jste to neslyšeli a neviděli, necítili, nebo nechtěli cítit.
Milí, laskaví a dobří – říkejte si to den co den, který teď spěchá
před vámi mílovými kroky, spěchá a již se nedá zastavit, spěchá
a již se nedá ubrzdit.
Jste to VY – MILÍ, LASKAVÍ A ROZTOMILÍ – VY, CO JSTE TEĎ A TADY,
VY, CO JSTE DÁVNO JIŽ TADY – Co s vámi teď ?
To si říkejte stále dokola a vězte,
že to je jenom kousek PRAVDY, která PŘICHÁZÍ.
Že to je jenom kousek dobra, které vy můžete teď a tady pochopit –
ale to již nejde zastavit, protože jste si uvědomili, že to jde jinak a lépe !
Chápete význam slov JINAK a LÉPE !
To je ten klíč, to je ten zámek, který otvírá další a další dvířka, která musíte projít
až k vaší DOKONALOSTI !
Ano – jste teď v místnosti, jste teď před 1. dvířky,
která jdou tak lehce otevřít – stačí jenom chtít !
Pokoje – lásky, pohody, skromnosti, píle, tvrdosti a mnoho jiných
pozitivních věcí jsou před vámi
a stačí je jenom každý den procházet a naplňovat
v skutečný váš pozemský život.
Život, který si utkáte, teď svými pozitivními skutky -
život, který vám teď a tady bude hned na oplátku vracet.
Vracet stále víc a víc, a již nejde odejít z té své cesty vzájemné -
dobré, milé, líbezné.
A již nejde zastavit svůj oheň.
Svůj DEN, den, který otevře ta první dvířka
v sobě k sobě.
Dvířka ke mně, děti mé, líbezné a příjemné.

Dvířka ke všemu dobrému , které čekalo na vás -
milí a dobří, až si vzpomenete a najdete se sami v sobě !
Jste tam a stále jste tam byli – jenom dvířka zavalili
svými skutky nepěknými – svými činy negativními !
Tak již hezky do toho, děti mé líbezné a pohodové, radostné a šťastné
- ANO, ŠŤASTNÉ – že již v sobě máte cestu ke MNĚ a ke všemu,
co vám přinese – již jenom dobro a lásku – tak jak ji budete všem
dávat a rozdávat – děti mé krásné a zářící, milé a milující.
Pojďte, pojďte, VOLÁM VÁS, všichni co již víte, že ta dvířka tam máte !
Začněte dnes a začněte stále, zítra i nadále – držet se cesty, která
zarostlá ve vás, čeká na vaše probuzení a nejdřív na vlastní pohlazení.
Tak již jděte, děti mé a již nikdy se nezastavujte !
Víte přece sami, že ta cesta ve vás je !
S jedinou a pevnou směrovkou – LÁSKA, SÍLA,
VYTRVALOST, PEVNOST A TRPĚLIVOST – ve VŠEM , co budete
na své životní cestě překonávat a odvalovat tak jako kamínky, kameny a balvany
ze své cesty ztracené, zarostlé a zavalené – jenom dál a dál – takhle, milí Moji.
A pak přijde den, kdy vaší prosbou upřímnou, poctivou a pevnou,
se ozve ve vás ten, který vám bude průvodcem a rádcem na vaší nelehké pouti ke Mně,
DĚTI MÉ, ROZTOMILÉ A ZÁŘÍCÍ, JISKŘÍCÍ A MILUJÍCÍ !“

zpět na obsah
 
849.2 Vyznání - Země má. (Přijal Jaroslav H.) 16.10.1999. 21:45-22:05 hodin.
     
Ó, moje zlatá Zemičko.
Milovaná, rozmilá, spanilá a láskyplná.
Jak jsem šťastný, že tě mám!
Jak jsem něžný, že jsem tě našel.
VIĎ ? Viď , že mne již nedáš nikomu ze svého objetí.
Viď, že mne již nepustíš ze svých teplých dlaní.
Ze svého nitra Lásky, pohody, klidu, míru a božské milosti.
Ze svého malého krásného sluníčka,
ze svého něžného, hebkého nebíčka.
Ó, ty krásná , rozmilá, milá moje láskyplná.
Ó, ty krásná, nádherná, něžná moje Matka ZEM.
Jak tě jenom procítím, jak tě jenom pochopím.
Pochopím tě, když budu trvale a pevně stát na svých zásadách.
Vnitřně je procítím a zpevním.
Vnitřně je prozkoumám a prohlédnu - ANO, ŽE ŤE MÁM !
Mám, mám a stále budu mít, stále víc a víc se budu
nořit do tvého nedozírného bohatství.
Vědění, Lásky, hojnosti, skromnosti, klidu a radosti.
Ó, ty Matko má, jediná a láskyplná, Živoucí ty Knihovno,
něžná bytosti, studno lásky, pohody a radosti.
Má slova, mé činy, mé skutky a rozhodnutí ať jdou
ruku v ruce s tebou !
Ať jsme čím dál víc - jedno v tobě, v sobě a ve všech !
V Bohu Otci našemu, Stvořiteli jedinému, laskavému, dobrotivému.
Má jediná, rozmilá, urozená rodičko.
Má jediná živoucí , láskyplná děvečko.
Má jediná , laskavá, necháš lidem volnost.
I když víš, že již necítí a neslyší tě.
I když víš , že stále od tebe odvrací se.
Hluší a slepí jdou tam, kde v tomto žití neprohlédnou.
Matko, Matko, volám a jásám.
 
Já jsem tady, teď a nyní a již nikdy nechci bez tebe
v porobě žít. A již nikdy nebudu tobě i jiným zlé provádět činy,
které škodí, které bolí a vedou do záhuby.
Má milá, rozmilá, hladím si tě, líbám si tě, laskám si tě.
Ó, ta tvoje travička , to je krásná jemná kůžička.
Ó, ta tvoje vodička, to je krásná milá slzička.
Ano, slza na tvé tváři, která stéká do mých dlaní,
která chladí a hojí, která mé nitro čistí, hojí.
Ano, já, já sám, ale i jiní k tvým nohám své vody slévám a piji.
Své slzy, tobě Matko, já daruji. Své bole v tobě,
Matko, já pročišťuji. Tak jak ty, tak i já, s tebou zarovno a stejně.
S tebou pláču deštěm, s tebou se směji sluncem.
Čistím den co den všechno , co se zaneslo, všechno, co se mým
přičiněním zakleslo ve stavidlech zlých vlastností, mých i jiných - nás všech !
Ó, Matko , chci to stále víc a víc, chci to co nejdřív odčinit !
Chci to k sobě, chci to k jiným, chci to k tobě !
Všechny mé zlé skutky vyhladit, všechny mé činy odčinit !
Chci to stále víc a víc a již nikdy se nezastavit !
To ti říkám Já , hned teď , tady a nyní, že již nikdy
nebudu bit - to víš a již víš, že mne máš.
A již tvoje slzy tečou stále míň a míň a již tvoje nebe
zpívá víc a víc – a již přijde den, kdy ten, co všechno způsobil -
odejde navždy VEN !
A již nikdy nepovolím nikomu a ničemu, tak ošklivě škodit ,
tak zbytečně ničit !
TY MÁ JEDINÁ, LASKAVÁ A UPŘÍMNÁ BYTOSTI
TY VELIKÁ MÁ NÁDHERNÁ, ŽIVÁ KNIHOVNO !
TY SÍLO MILOSTI, STUDNO LÁSKY A HOJNOSTI !
zpět na obsah
 
849.3 Vyznání - lidé mí. (Přijal Jaroslav H.) 17.10.1999. Ráno.
     
„Včera jsem byl smutný, vážení
dnes je to jiné - já to vím !
Něco ve mně zase plápolá,
něco ve mně zase znovu hoří !
Láska, lidé, co jiné, láska k sobě
i všem kolem.
Pojďte ke mně honem, honem.
Nedá se již zastavit, nedá se již utišit
oheň lásky líbezné,
oheň síly příjemné.
Ó, jak ty jenom dovedeš potěšit,
city ve mně poškádlit.
Jak ty lechtáš, jak ty voníš,
jak ty zpíváš a jak zníš !
Lidé moji milovaní, líbezní a dobrotiví.
Vy jedině, vy sami, máte moc mně vycítit,
Vy jedině, vy sami, máte moc mně pochopit.
Pochopte to, věřte mně, že láska je všude.
Je kolem vás - stačí jenom sáhnout !
Sáhněte si na sebe, sáhněte si do sebe.
Tiše, chvilku, chvilinku, objevte si malou, malilinkou skulinku.
Skulinku Lásky, místečko dobra a pohody, které,
když objevíte, nikdy více již neztratíte sílu v sobě
pro rozfoukání jiskérky, plamínku, ohně !
Ano, lidé rozmilí, dobrotiví a víteční, pohodoví a báječní !
Potěšte se slovy, potěšte se chvilkami - stále víc a víc -
a již nikdy nepustit dvířka, která jste v sobě nalezli, skulinku,
kterou otevíráte víc a víc a již nikdy nechtějte špatně k sobě přistoupit,
zle k jiným promluvit.
Hoří, hoří jiskérka, jiskří a srší.
Zpívá a volá - pojďte milí, pojďte víc dvířka lásky otevřít !

Och, jak je milé a nádherné objevovat v sobě skulinky,
objevovat malé, drobné prasklinky.
Objevujte, hledejte a pak tvrdě a pevně hlídejte !
Hlídejte si pohodu, hlídejte si dobrotu.
Stále víc a víc a již nikdy neslevit ze svých zásad dobrých,
ze svých cílů báječných.
Věřte, milí, věřte mně, vaše dobré cíle, vaše dobré skutky,
jedině v dobrém a k dobrému se navrátí !
Jedině v kladném a pohodovém ve vás se neztratí !
Držte, držte dveře již, která den za dnem rostou a sílí,
oheň lásky odhalí, oheň síly vyjeví ve vás, ve vás jedině, milí !
Dobří, hodní, pohodoví.
Děti Mé radostné, líbezné, děti mé šťastné a příjemné.
Potěšte se, i když kolem lítá černý pták,
pohlaďte se, i když kolem zuří Ohnivák !
Zuří a kope, skáče a píchá, pohlaďte ho,
potěšte, s láskou se mazlete – sílu mu pošlete –
laskavou, příjemnou – jenom pro ten den,
kdy i on pochopí, že síla ta, ta moc, ta odvaha ve vás
je taková, že nemůže k vám a jedině vy rozhodnete,
co si kdo k vám dovolí; jedině vy můžete
sundat se svých rukou okovy !
Okovy poroby a vězení, okovy nízkosti a podlosti,
které již nikdy na sobě nebudete nosit, ani chtít !
STAČÍ JEN DVÍŘKA LÁSKY OTEVŘÍT !“

zpět na obsah
 
850.1 Vysvobození. Přijal Jaroslav H.) 23.10.1999. 4:55-5:10 hodin.
     
„Jsem tady a teď.
Jsi se mnou, milý ?
Ptám se tě, ptám se sám sebe !
Ano, ano, Lásko má, JSEM TO JÁ
Ano, Ano, Duše má, Jsem v tobě
a ty ve mně !
Kdy pak k sobě již
cestu Lásky upřímnou, příjemnou
a tajemnou najdeme my dva, ty i Já,
Já i ty, my dva stejní v sobě.
Jsem tam Já, i ty, milý můj !
Rozmilý, příjemný a dobrotivý.
Prosím, prosím, poněkolikáte již -
nedej v sobě cestu Lásky zastavit !
Jsem již blízko tebe, milý můj !
Dvířka Lásky, pokoje pohody, klidu a míru
nikdy spolu nezavřeme !
Až se sejdeme, Já to vím,
nová cesta před námi -
kouká, čeká, volá a jásá -
ano, ano, JÁ JSEM TADY, milí moji,
JÁ JSEM TADY stále ve Vás.
Jsem tady od počátků.
Jenom vy jste se dali cestou
rovnou, přímou a velice lehkou !
Ale to nejde donekonečna !
Podívejme se na své cesty osobní.
Zhodnoťme jejich význam a účinek.
Na své Já i své okolí !
Najdeme pak cesty jiné,
příjemné i líbezné, které nám
říkají - Ano, Ano, jsme to My,
co vám dají Sílu, Lásku i Pokoj,
který tak dlouze a neúspěšně hledáte !
Pojďte, pojďte, milí, již na své cesty nastoupit !
Čekají a otvírají své nové možnosti,
své nové příležitosti !
Najdete ty, milí moji, kteří již
na vás čekají a netrpělivě své ruce sklání,
aby vám pomohli, aby vás vedli !
Milí, rozmilí, přívětiví, laskaví a dobrotiví.
Jste báječní, jste výteční -
říkejte si to den co den
a nechte za sebou všechny dveře, které
již nelze dále otevřít !
Dveře, dveře, dveře své,
ty, které tak dlouze a těžce před sebou otvíráte !
Nepohoda, neklid, neláska, neharmonie -
to všechno co v sobě cítíte a útěchu v tom
u jiných hledáte - najdete nejdřív v sobě tak, že
se silou své vůle a dennodenní prací nad kontrolou
svých myšlenek i činů dovedete k jiné cestě, která
je náročnější, ale o to úspěšnější.
Jenom dál a dál, milí moji,
čeká na vás spousta přátel a pomoci
a nikdy vám ji neodřeknou, i když znovu a opět
dveře těžké, nepříjemné budou stát ve vaší cestě.
Ale nikdy již nesmíte zajít do jejich vnitřků,
nikdy již nesmíte sbírat plody své negativní činnosti.
Vzmužte se a vzchopte se - jde to, začít, ale můžete
jenom vy sami - jenom vy máte tu moc v sobě, která
vás přivede na správnou cestu !
Klíč ke svým okovům, milí, má každý ve svých rukou !“
zpět na obsah
 
850.2 Varování.   26.10.1999. 2:42-3:20 hodin.
     
„Kráčím svou cestou, vážení,
není lehká, já to vím !
Každý den si připomínám
vše co mám, abych pouto Lásky
příjemné, dobrotivé a laskavé
již nikdy ze svých rukou neztratil
a nepřišel tak o svou práci těžkou,
náročnou a poctivou.
Milí, dobrotiví a příjemní,
vy všichni zlatí a pohodoví, vy,
co ještě kráčíte svou cestou příjemnou,
pohodovou a líbeznou ALE ...
Ano, ale zapomínáte na to, že svými činy
nepěknými, svými slovy urážlivými
děláte šrámy na svých krásných duchovních tělech.
Děláte bol a žal své Matce jediné, dobrotivé a příjemné.
Té, která se o vás stará a poskytuje vám všechno pro Váš
život vezdejší.
Matka ZEM umírá, vážení !
Matka ZEM se ke spánku chystá.
Umrtvuje svoje údy a s lítostí
kouká na své děti nezbedné, nepříjemné a falešné !
Falešné - ANO, tak nepěkně to musím říct !
Neposlušné - ANO - tak pravdivě to musím psát !
Kdy jste ve svém nitru čistém a krásném
poctivě k sobě přistoupili a svůj životní plán před sebe postavili !
Koukejte se, milí moji, na své plány současné, životní a skutečné.
Svými skutky nevhodnými svoje hříchy násobíte, svými slovy
neslušnými své Matce bol chystáte.
Postavte se přímo před ni - do očí se Jí dívejte, své činy poctivě
litujte a skutečně upřímně napravujte !
Tak jak matka své děti pozemské napomíná a kárá, tak i Matka, naše ZEM
nám vždy všechno odpustí, když se zastavíme a své činy napravíme !
Jde to vždy, když ve svém nitru dovedu poctivě a upřímně své činy
minulé, nepěkné a škodlivé - vůči sobě, vůči lidem, vůči zvířatům i rostlinám
napravit a odčinit !
JAK ? Ptáte se. Jednoduše a jasně - JE TO TAK KRÁSNÉ A POVZNÁŠEJÍCÍ -
když jeden den se postavím před sebe a řeknu - ANO, Pane já to vím, co jsem
ti způsobil.
ANO, Matko, já to chci své činy napravit a vše do souladu vrátit !
JAK ? Jenom tak, že nejdřív začnu u sebe
své nepěkné vlastnosti pomalu a jistě měnit v pěkné.
Pohodové a příjemné, milé a užitečné !
Všechno jde, milí moji, jenom to chce trochu vůle a odvahy !
Jednou se to ve Vás zlomí a již nikdy nebudete stát
na svých negacích, na svých škodlivých činech !
Jednou, vážení - JÁ TO VÍM - to přijde !
Chtějte, prosím, v sobě stále víc a víc a uvidíte, že se vám to povede !
Začněte tou nejlehčí negativní vlastností, u které předpokládáte,
že ji co nejdřív ze sebe odstraníte !
Sledujte svá slova, chování a činy jenom tak, že se na ně
podíváte nestranně, jenom tak, že je začnete sledovat z povzdálí
své osobnosti !
Každý to dovede, každý to umí.
A kdo NE, tomu to říkají ostatní.
Každým dnem se mu děje to, co zasívá !
Každým dnem se mu vrací to , co již dávno zasel, vážení !
Svými činy nepěknými, svými slovy škodlivými a zraňujícími.
Nezraňujte sebe ani jiné, milí moji, příjemní a báječní,
pohodoví a výteční !
ANO, JÁ VÁS BUDU STÁLE CHVÁLIT, DĚTI MÉ -
protože to jinak ani nedovedu !
JÁ VÁS BUDU STÁLE MILOVAT A STÁLE K SOBĚ ZVÁT.
Do svého domu prostorného, pohodového a báječného.
Ve svých rukou vás chci mít, hladit a konejšit !
Milé děti příjemné, pohodové a báječné !
Koukejte se za sebe a koukněte se před sebe !
Co vám z toho příjemně, přišlo v život Váš !
Co vám z toho, děti mé, zůstalo pro váš další život !
ANO, ANO, DĚTI MÉ - životů máte nespočet.
Snažte se je žít poctivě a slušně a uvidíte , že když
všechny minulé činy napravíte, otevře se před vámi
nový prostor.
Prostor, který stále hledáte, ale v majetku a penězích to NIKDY NENAJDETE !
Děti, děti neposlušné, zastavte svůj nesmyslný běh do propasti.
Zastavte svůj zničující život !
Život, který vám byl darován proto, aby jste všechny své
přečiny vůči sobě, lidem i přírodě napravili a v současném svém
žití NOVOU CESTU NASTOUPILI !
VARUJI VÁS , VARUJI a již opětovně slibuji !
Nikdo z vás, vážení, vaše činy nesmyje !
Nikdo z vás vaše nepěkné skutky nesundá - jenom vy sami !
Vlastním poctivým přičiněním všechno dokážete -
ALE musíte také na tom poctivě a upřímně pracovat !
Nic přece, jak víte, není zadarmo a nic NEBUDE NIKOMU STÁLE DÁVÁNO
jenom proto, že to chcete mít !
Kosmické zákony jsou spravedlivé a pro všechny mají svoji odměnu !
Takovou, jakou si každý zaslouží svým žitím, milí moji !
Svou poctivou každodenní prací pro dobro a Lásku na této ZEMI !
Pro lepší a šťastnější zítřky, které již mnozí vytušili a svou cestu nastoupili !
Děti, děti, děti MÉ , příjemné a pohodové.
VOLÁM, VOLÁM, VŠECHNY VÁS, PROSÍM A VARUJI !
Tato slova upřímná, poctivá a výtečná do vašich myslí vštěpuji !
Zkoumejte je a hledejte - jednoduchý smysl najdete !
Že to, co k vám promlouvá, nic zlého neříká.
Jenom to, že každý je strůjce svého osudu.
SVĚHO NYNĚJŠÍHO I PŘÍŠTÍHO ŽIVOTA !
Pracujte pro lepší současnost i budoucnost a ta se
Vám bude každým dnem naplňovat a uskutečňovat, tak jak budete
ke svým činům přistupovat a všechno zlé v sobě NAPRAVOVAT !“
zpět na obsah
 
850.3 Ďakujem.   28.10.1999. 5:55-6:40 hodin.
     
Ďakujem, ó Pane, za Tvoju Lásku.
Ďakujem, ó Pane, za Tvoju skúšku.
Za Tvoj bôľ na mojej tvári.
Za slzy na nej v časoch skúšky.
Ďakujem za radosť v mojom vnútri,
keď ma navštíviš v svojej veľkosti.
Pane môj, ďakujem za všetko, čo mi dáš.
Ďakujem za ťažký deň v mojom žití,
ďakujem za srdca bôľ v mojom dennom vlnobití.
Ďakujem za šťastný okamžik,
ďakujem za Tvoje nežné pohladenie,
ďakujem za chvíľku pohody s priateľmi posedenie.
Ďakujem za krásne slová z úst mojich milých.
Ďakujem za slzy radosti, ktoré ako zlaté perly
padajú do Tvojho srdca milosti.
Viem, že to je len za moju vernosť,
za moju poctivú trpezlivosť,
venovať Ti seba pre lepší život,
pre lepšiu budúcnosť nás i Vás, milí moji,
Vy drahí, milí, roztomilí.
Deti slnka, vody, vetra, Matky Zeme,
milé jej potešenie.
Deti, deti, rozpustilé, krásne a nebojácne,
plňte skutky a úlohy svoje čestne
a poctivo, stojte za svojim slovom
a tvrdo na ňom denne pracujte !
A aspoň v jeden jeho okamžik,
všetkým za všetko ďakujte !
Ďakujem, Pane, za tú chvíľku
s tebou posedenie.
Ďakujem za srdca žiaľ uzdravenie.
Ďakujem za Tvoj dotyk v mojom vnútri.

Ďakujem za prúd Lásky naplnenie.
Ďakujem za úprimné, milé ľudské potešenie.
Ďakujem, Pane, že ma máš.
Ďakujem za to, že si tu.
Ďakujem za to, že si všade.
Ďakujem za čisté, ľudské pohladenie.
Ďakujem za srdca Lásky potešenie.
Ó, pane, viem to viem, že už Ťa
nikdy z môjho vnútra nepustím,
že už Ťa nikdy z mojich dlaní neztratím
a budeme spolu v časoch skúšky
a už nikdy, nikdy bez rozlúčky !“

zpět na obsah
 
850.4 Dokončení.   31.10.1999. Ráno.
     
„Mozaika, kamínky, kameny.
Obraz jsem vám postavil, milí moji.
Kamínky, kameny Vaše jsou již napořád.
Všem vám je dávám, drazí, milí a roztomilí,
vám všem, bez rozdílu.
A již dejte ruce k svému dílu -
milí, báječní a výteční.
Vy sami již svou cestu nastupte
a dle zásad již vyřčených
ji den po dni hlídejte !
Hlídejte si slova svá, hlídejte si činy své !
A již stále a napořád říkejte NE silám,
které ve vás vzbudily ten nehezký řád !
Ano, JÁ, JÁ SÁM , plesám, zpívám a jásám,
že vás již mám.
Mám a budu mít napořád !
Drazí, milí a roztomilí, kamínky, kameny a balvany,
moje cesty krásné, nádherné a báječné.
Pojďte, pojďte, děti Mé, se mnou spolu - budeme zajedno -
Ty i Já, Já i ty, vy všichni se mnou, drazí, milí a roztomilí.
Plesám, zpívám a jásám, jak vás mám,
jak si vás Já hlídám a povzbuzuji,
hýčkám a upevňuji !
Vy moje kamínky nádherné -
Lidi, lidi, lidičky - kamínky Mé nádherné.
Plesám, zpívám a jásám, děti Mé,
Mozaika se vytvořila !
Obraz váš i Můj je hotov již.
Stačí jenom, stačí již, děti Mé -
obraz ve svém srdci mít a již
nikdy, nikdy, rozmilí a nádherní,
jej ze své hrudi nepustit !

Hlídejte jej, střežte a oprašujte,
další kamínky do něj přisazujte !
Čistěte a cizelujte, každý kámen upravujte !
Obraz můj, drazí,
jiskřící a zářící, skvělý a svítící,
bude dál napořád vést vás, drazí,
ve vás dál a dál, napořád ...“

zpět na obsah
 
868. Modlitba k Otci – Stvořiteli. (Přijala Gabriela) 18.5.1991.
    Místo: Wurzburg, Německo.
 
Přepis z kazety.
 
Synové a dcery nebes žijí ve věčném Já jsem. Jejich modlitba je život v bytí, jejich motlitba je nekonečná láska, která je naplňuje, a kterou jsou. My jsme lidé. My máme naše slova modlitby, a tak by mělo se dítě modlit k Otci, podobně, jako andělé, synové a dcery žijí.

„Já tě miluji, věčný Otče, já tě miluji.

Ty jsi slunce mého srdce.
Ty jsi štěstí mého celého těla.
Ty jsi dobrota, která mnou proniká.
Mír, který celou mou bytost naplňuje.
Ty jsi láska, já jsem láska v Tobě.
Proud lásky mnou proudí. Já jsem.
Já tě miluji, můj Otče od věčnosti k věčnosti.

Láska věčností mnou proniká.
Mé tělo je láska věčnosti.
Všechna slunce bytí ve mě pulsují.
Všechny planety nebes mě naplňují.
Všechny bytosti bytí jsou ve mě a já v nich.
Věčný, nádherný, tak jsi mě stvořil, v tvém Stvoření žiji.
Z tebe čerpám, v tobě působím na všech rovinách věčného bytí.
Ty, věčná lásko, ty moje síla, ty Světlo mého těla a mé tělo Světlo, které ty jsi.
Všechny čisté síly mnou pronikají. Já sám jsem tvá síla lásky. Věčný.
Neúnavně proudí Tvá síla. Ona mě vyživuje, ona mě napájí.
Ano, já sama jsem výživa a nápoj, protože všechno jsem já, tak, jako Ty jsi – život.
Ty jsi obraz nekonečna. Ty, já jsem podobenství nekonečna, zajedno s Tebou.
Můj Otče, za jedno s Tebou, můj milovaný Otče, zajedno s tebou,
můj bratře, moje sestro, zajedno s tebou.
Ty věčné praslunce, zajedno s tebou.
Ty, věčné Světlo, Jednota, se všemi duchovními oblastmi,
Jednota s nádhernými mineráliemi, Jednota, se všemi Božskými rostlinami a zvířaty,
Jednota, Jednota, Jednota ve mě, Jednota ve všem.
Jednota je láska, a láska je štěstí.

Otče, dobrotivý Otče, věčné SLUNCE, já Tě miluji, já Tě miluji, já jsem láska, já Tě miluji.““

zpět na obsah
 
906. O lásce – děťátku a milovaném robátku. (Přijal Jan „Kuželka“ O.) 8.11.1999.
    Místo: Praha.
 
„Ona přišla ke mně z hvězd,
já chtěl bych se k ní vznést
a nechat svoje srdce v jejím kvést.

Naše pouto jemný náboj nese,
nejen srdíčko se při něm třese.

To krásné vzrušení, jež jej doprovází,
(a které mi někdy schází …)
bych prožíval vždy nejraději někde v mlází.

Však prvně nutno říci něco o té holubici.
Ona ve spojení je
(podobně jak každá žena,
která jest mileneckou láskou unesena)
s děťátkem,
podstatou stvoření – robátkem.

Její energie, lehká jako sníh,
Jak teplý vánek když ti dých,
Tam, kde to máš nejraděj –
- a není žádná beznaděj.

Jak letní louka plná květů,
co má se na jaře
(při znělém brnku kytaře)
i v létě k světu.

Jak vůně omamná je cele,
jak jemný parfém – hele …!
jak horké brnění v mém těle,
když zašeptá mi vřele:
„Mám tě ráda, ty rozkvetlý jsi sad …“
a já jí: „Mám tě rád ! “

Jak na podzim když listí žloutne, padá,
její chvění do mého se vkrádá
a ona srdce své do mého vkládá.
Jak vločka sněhová a nachová když se větrem nese,
jak on. Když s myšlenkou na ni se venku třese.

Toť vše a mnohem víc je ona,
ta která je láskou podstaty teď unesena.

A já tu stojím, klečím, prostě vnímám –
- jinou energii nesu,
a pod její něhou se zas třesu.

Ta energie, to je batole,
co radost má z celého svého tvoření a hemžení,
co lásku dává nám,
jež vše špatné v dobré promění.

Proč zrovna batole ? Snad děťátko ? Ptát se můžete …
Záleží na tom, jak to vezmete …
Protože je on i ona,
Jejichž vzájemná láska, je-li spojena,
stane se světlem tvaru vřetena –
- stane se vším.

Ona přišla ke mně. Já ji cítím !

A červená se zažehnula –
- toť sex je, ovšem s citem ! Má mysl v mžiku oněměla.
Pak oranžová, žlutá, ba zelená se rozjasnila,
Po té modrá, světle modrá, šeříková i růžovoučká se zapálila,
a nakonec nás bílá v mlze zahalila …

Tmu teď ve mně zhojila
a světlem nahradila !
A jak se ke mně blížila,
ona stále více zářila …

Cítím, že život můj je naruby,
já prožívám s ní zásnuby !“

 
                              „Semjase „Semja“.'
zpět na obsah
 
907. O všelásce andílka (Přijal Jan „Kuželka“ O.) 10.11.1999. 9:30-13:05 hodin.
    Místo: Praha.
 
„Milí a láskyplní lidé,
hovoří k vám všeláska, přenádherná kráska,
vaše podstata, vaše děťátko,
milované robátko.
Všechny bez rozdílu vás miluji
a tak sám sebe cituji:

„Nechci války, nechci smrti, pro nikoho !
však vše svobodně vybrali jste si sami – ho, ho ! “

Když proberu si ten poslední rok,
rozhodlo se způsobit vám šok.
Neboť jenom šokem lidé milí,
schopni jste se zastavit na malou chvíli,
vcítit se, jaké to bude v cíli,
přemýšlet o tom, jací jste a jací jste byli.

Pochopit tak Mne, vaši lásku,
abych neřeklo vám ani hlásku.

Přesto vy Mne cítili
a mnoho u toho nemyslili,
aby jeden druhého jste milovali,
a tím se k sobě blížili,
aby „osudy“ své jste láskou zkřížili,
aby strachem jste se netížili … !

Brzy přijde dlouhá noc,
co však nemá nad vámi moc !
Já jsem s vámi,
buďte se Mnou, nejste sami

Mnozí zjistí, že světlo, jak jej znáte, vám dávám Já a Země,
a že ono výhradně a jenom pochází vždy ze Mě …
že elektřina vysokou duchovní silou jest,
pro toho, kdo to nechápe, by mohl přijít mírný trest !

Však Já nikoho netrestám
a jen láskou a „štěstím“ vám zamávám.

Planetka se blíží k cíli,
však Já odkloním ji na poslední chvíli.

Vše je díky těm,
které jsem vám poslal na tuto Zem,
a kteří se do této doby narodili,
oni po mnoho let vaše špatné myšlenky „zpracovávali“.
A díky tomu šťastni nemohli být a nebyli,
mnozí z nich velké tragedie prožili.
Skrze ně Já lidstvo spasím,
a k nim se teď já hrdě hlásím … !

Všechny je brzy poznáte,
neboť je mezi sebou máte,
a mnozí z vás se ptáte:

„Můj Bože, co bude dál ? “
A já, vaše děťátko, vám odpovídám,
neboť vaši krásnou budoucnost často vídám.

Každá na této Zemi bude princeznou a každý král !

Každý každému se stane Světlem,
a nikdy nebylo nic takového, byl a je svět světem !!!

A po té Tmě, která nastane,
vás všechno bolet přestane.
Však mluvím o láskyplných lidech !

Ti, kteří se rozhodnou pro negativní emoce,
budou mít sami se sebou mnoho velké práce.
Jako když narodí se dítě, či vás miluje krásná žena nebo vaše
máma.

daruji vám možnost se rozhodnout, zda z tohoto světa
odejít,
nebo tu překrásnou nádheru plnou Světla zde na Zemi
s ostatními žít !

Krásně moudře blankytné nebe se rozjasní
A sestoupí k vám lidé milující, krásní,
ti, všichni v Vesmíru, kteří vás milují
a společně budoucnost s vámi plánují …

Moje děťátka, radujte se,
už jsem u vás velmi blízko – každý z vás se láskou třese
a v jeho srdci duchovním,
kde já sídlím,
zažehnu věčný plamen, který spálí všechno smetí,
a nebude už žádné smrti … !

A tobě, můj milý Honzíčku, teď sděluji
a na obě tváře tě při tom celuji,
že všechny ženy, které ti svými sděleními posílám,
staly se ztělesněním krásy, neboť je ve svém srdci mám,
a již brzy je budeš moci osobně a sám …

Od této chvíle spolu už budeme moci rozmlouvat o samotě,
v tomto i v jiném světě,
kam přiletíš spolu se Semjase,
která ženou tvou se je – zdá se ?? (směje se)

Neboť ty už víš jak na to,
ty jsi moje zlato …

Já smiluji se nad světem,
LIDÉ BDĚTE … !

Od Prvotního Stvořitele, předaly Semjase, Ester, Pleja a mnoho dalších půvabných stvoření.“

zpět na obsah
 
967. Báseň od Hátinga. (Přijala Viera S.) 23.2.2000.
    Místo: Košice, gymnázium Šaca.
 
„Háting silu posiela
a to najma
píšucemu dievčatku
vedľa teba
pekné básne aj ty píšeš.

Mám žlté kučeravé vlasy
a jasnomodré oči.
Podobné ako ty.
Ale iba podobné.
Mám, ako už vieš
jasný a makký hlas.
ale už končím
Temno sa blíži.

 
                              S láskou Háting, Ptaah – dohliadal na spojenie.
 
Preduchovnelá trieda, preto mohlo byť spojenie – Ptaah, veliteľ Vesmírnej flotily z Plejád“
 
Toto spojenie prebiehalo na gymnáziu v Šaci v Košiciach. Počas jednej vyučovacej hodiny.
zpět na obsah
 
968. Báseň. (Přijala Viera S.) 23.2.2000.
    Místo: Košice.
 
„Ako letný dych
zastavil prúdenie
vzduchu
len na okamih
kým iná iskra
dotkne sa
spoločne s nami
nebies
kým zakvitne
kvet lásky
žltá lália
a potom
nech
iný svet povstane
s bielymi oblakmi
so záhradou ružovou.“
zpět na obsah
 
969. Spolupráca. (Přijala Viera S.) 23.2.2000
    Místo: Košice.
 
„Na oblohe
na jednej hviezde
rytier prebýva
nie je sám
on je s nimi.

A oni sú s ním
a zároveň s nami
píšu nový veľký list
zlatistými písmenami.

Nové srdce otvárajú
modrými rukami
a spoločne
s nimi.

Tvorivá práca
sa vyvíja
do obrovských
rozmerov.“

zpět na obsah
 
984. Báseň pro Přátele z Vesmíru. (Složil Jozef B.) 14.3.2000.
    Místo: Okolí Povážské Bystrice.
 
Milujem a mám vás rád, milujem a som váš brat.
Som len vaša malá riečka, malý plameň ako sviečka.
Mám vás rád a milujem, iné robiť nechcem.
V duši mojej Slnko svieti, ako Otec na nás Deti.
Všetkých nás má veľmi rád, on je Duší kamarát.
Milujem a rád vás mám, nič iné ani nehľadám.
Láska ako sen tu býva, vo mne drieme a sa skrýva.
Raz, keď všetko zakvitne, tak tá láska precitne.
A nebude už bole viac, prišiel Otec, tak mi povediac.
Zobral si ma so sebou, leteli sme krajinou.
Stále sme leteli a leteli ...

Chalúpka v údolí, srdce ma zabolí, keď na vás zaspomínam.
Spomínam na vás stále, na tie prekrásne chvíle.
Keď sme sa spojili, lásku si sľúbili, bytosti roztomilé.
Od večných vekov a od dávnych čias,
Otcom sme stvorení, on z lásky stvoril nás.
Nezaprie vieru nik, že patrí celý trón.
Veď láska je všade a každý ju má,
keď všetko pominie, ona zostáva.
Na záver čo len už, dodať by som mal,
že Vesmír patrí všetkým, Otec nám ho dal.
Láska, to je život a život zasa láska,
láska, to Sila, pod ňou aj ľad práska.
Žijeme svoj život, dá nám znamenie,
láska, to je údel, všetko zaženie.

Tieto dve básne som zložil z lásky pre všetkých Vesmírnych ľudí. Ďakujem.

zpět na obsah
 
989. Nečekané střetnutí v Košicích. (Přijala Veronika V.) 8.3.2000
    Místo: Košice.
 
„Dcéra moja najmilšia, som s tebou, a kráčame spolu. Môj hlas si ty dobre počula a milovaného Iva potešila, naša láska a obdiv patrí vám, vedz dcéra moja, že s láskou sme všetci čakali, ako ste v tejto skúške obstáli.

No veliká radosť u nás zavládla,
stretnutie vaše žiarilo, i my s obdivom sme mlčky hľadeli
ako nás naše deti milo prekvapili.
Vysvedčenie vám chceme dať
no veľkú jednotku napísať.

Och moje deti milované akou vy láskou žiarite,
správnou cestou kráčate,
vydržte moji milovaní
ja som pri vás OTEC STVORITEĽ.

No v tejto skúške vy všetci ste obstali,
velikú radosť ste nám poslali,
cestou pravdy ste kráčali,
i priateľov dobrých ste spoznali.

My s obdivom na vás hľadíme
lásku vám posielame,
stretnutie naše bude nesmierne
vedz sestra moja milovaná,
že všetci na to čakáme.

 
                              Vesmírni ľudia.“
zpět na obsah
 
990. Mojej milovanej dcérke Janičke. (Přijala Veronika V.) 9.3.2000
    Místo: Košice.
 
Môj milovaný OTČE s láskou a pokorou prosím môžeš mi dať odkaz pre moju dcérku Janičku.
 
„S láskou si bola stvorená
na planétu ZEM poslaná
no mamička veľké obavy mala,
kde krásna pani vo sne ťa zachránila
i vravela.

Daj život tejto duši,
lebo si ona zaslúži
je naša a je krásna,
na tejto ZEMI pobývať smie
a ty matkou jej budeš
a pravdu šíriť budeš,
lebo LÁSKA a STVORITEĽ je zajedno
i tvoja dcérka chce byť tu,
premeny zeme chce poznať
ty jej dovoľ a potom tvoja radosť bude nesmierna.

Skúška spravená zadobre bola tvoja hneď,
my všetci sme sa na tom podieľali,
lásku a radosť sme ti posielali,
iba tvojej dcérke prebudiť sa treba
semiačko SVETLA zasiať treba,
i ona správnu cestu nájde
úlohu na tejto ZEMI započne,
my všetci jej v tomto budeme pomáhať
a SVETLO posielať.

No trpezlivosť naša je veliká
na tejto ceste pozemskej
vám všetkým s láskou pomáhame,
všetky strasti s vami zdieľame,
moje deti milované
všetkých vás v raji čakáme.

 
                              Otec Stvoriteľ.“
zpět na obsah
 
992. Odpoveď pre Janičku. (Přijala Veronika V.) 10.3.2000
    Místo: Košice.
 
POZEMSKÁ CESTA.

Na tejto ceste pozemskej
rozličné cesty smejú byť
i duša dobrá schybí hneď,
ktorou cestou sa uberať má
a potom skúšky dobrá i zla
na ceste bývajú
i ona sama musí ich rozpoznať.

I čo by to bolo za OTCA
svoje dieťa za ručičku touto cestou viesť,
OTEC sám sa rozhodol
cestu voľnú ponechať,
lebo len tá láska preveliká je,
keď tá cesta ku SVETLU dospeje.

To všetci majte na pamäti,
lebo zákon takýto stanovený bol
a vy všetci ste s tým súhlasili a zajedno boli
no OTCOVI neprichodí nič,
len láskou a trpezlivosťou na tejto ceste vám pomáhať.

Vy ktorí ste pochopili hneď,
správnu cestu ste si vybrali
a my všetci s láskou pri vás sme
a spolu kráčame,
hoc vaše myšlienky lietajú kade tam,
no my trpezliví sme, my počkáme
a potom naša radosť preveliká je,
keď táto správna cesta ku nám dospeje.

 
                              Aštar Šeran.“
zpět na obsah
 
srdce.gif (7147 bytes)


Přes 7000 stran a 2000 obrázků o Vesmírných lidech najdete na internetu:
 
www.vesmirni-lide.cz
 
www.vesmirnilide.cz
 
www.andele-svetla.cz
 
www.andelesvetla.cz
 
www.universe-people.cz
 
www.universe-people.com
 
www.cosmic-people.com
 
(snadno získáte také v knihovnách a internetových kavárnách)
 
 
IVO A. BENDA